Mimo ČR se za prvních třináct červencových dní pravděpodobně nakazilo 19 lidí, u kterých byl v tuzemsku nově diagnostikovaný covid-19. Po třech nákazách je zřejmě ze Slovenska a USA, dvě z Británie, Švédska a Chorvatska. Nakažení přijeli také z Ekvádoru, Peru, Španělska, Portugalska, Maďarska, Srbska nebo Ruska. Vyplývá to ze statistik, které na webu zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Za stejnou dobu přibylo v ČR 1284 nakažených.

Češi se od páteční půlnoci musí při cestě do Slovinska prokazovat potvrzením o zaplaceném ubytování a také negativním testem na covid-19, který bude starý nanejvýš 36 hodin. Průjezd zemí, přes kterou řada českých občanů cestuje do Chorvatska, bude nadále možný bez omezení, řekl dnes novinářům ministr zahraničí Tomáš Petříček. Slovinsko v pátek vyřadilo Česko, Chorvatsko a Francii ze zemí s nízkým rizikem nákazy koronavirem. Petříček má ale od slovinské strany příslib, že až počet nově nakažených v Česku za 14 dní klesne pod deset osob na 100 tisíc obyvatel, vrátí se ČR na seznam bezpečných zemí.

V červnu vydala Evropská unie nařízení, které se týká propadlých kontrol na STK. Řidiči, kterým lhůta pro technické prohlídky a platnost osvědčení o technické způsobilosti vozidla vyprší mezi 1. únorem a 31. srpnem 2020, dostanou čas dalších sedm měsíců. Nařízení o STK přijala ale jen hrstka členských zemí. Řidiče tak můžou při cestě do zahraničí čekat nepříjemné problémy. Vladimír Foukal z olomoucké stanice STK „Na Přerovské“ proto radí pravidelnou technickou prohlídku provést v řádném termínu.

Dálniční poplatky se v Evropě oproti loňsku příliš nezměnily, z vyhledávaných zemí zdražily pouze v Rakousku. I přesto si však čeští řidiči oproti loňsku o pár korun připlatí, a to kvůli oslabení koruny. V Chorvatsku pak zřejmě začátkem léta jako každý rok zdraží mýtné. Tankování při cestách do Chorvatska je nejvýhodnější v Česku. Vyplývá to z informací ÚAMK. Vláda po koronavirové krizi umožnila cesty do zahraničí, do většiny evropských zemí je tak možné cestovat bez omezení.

Češi se budou muset od 15. června prokazovat negativními testy na onemocnění covid-19 při návratu z Velké Británie a Švédska. Z dalších zemí Evropské unie budou moci přicestovat bez omezení, týká se to všech sousedních zemí včetně Polska i turistických destinací, jako jsou Řecko, Chorvatsko či Bulharsko. Vláda na včerejším zasedání schválila systém označující bezpečné země pro cestování, uvedl na twitteru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Soukromý dopravce RegioJet chystá od 30. června nejméně třikrát týdně přímý vlak z Prahy přes Brno do chorvatské Rijeky. V provozu má být do poloviny září a z Rijeky by navazovaly na příjezd vlaku autobusy, které by české turisty rozvážely do jednotlivých letovisek na pobřeží Jadranu, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Aleš Ondrůj.

Letní dovolenou letos nebude mít 39 procent lidí. Na delší dovolenou do zahraničí se chystá 23 procent Čechů. Kombinaci zahraničního pobytu s kratším volnem v České republice má v plánu 16 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu pracovního portálu Profesia.cz. Delší prázdniny v Česku plánuje 11 procent lidí a stejný podíl oslovených si chce přes léto užít víc prodloužených víkendů. Informoval o tom za společnost Profesia.cz informoval Michal Hoblík.

Studenti navazujícího magisterského studia Aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci každoročně realizují studentský projekt s názvem Expedice Přes Bar. Hlavním cílem tohoto projektu je vytvářet podmínky osobám se zdravotním postižením pro jejich integraci do běžné společnosti prostřednictvím vycestování do zahraničí, kde následně absolvují sérii nevšedních outdoorových zážitků.

V předvánočním shonu je potřeba zvolnit a najít si čas i na to, co nás baví. Tento víkend můžete navštívit výstavu handicapovaného fotografa, zajít se s dětmi podívat na rakouské čerty nebo se vraťte v čase v Hanáckém skanzenu, kde vám připomenou, jak trávili předvánoční čas naši předci.

5. července si v České republice připomínáme Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje jako státní svátek. A nejen u nás, ale i na Slovensku, v Chorvatsku nebo v jiných zemích. V roce 863 přišli bratři ze Soluně na Velkou Moravu v rámci misie, aby prosadili staroslověnštinu jako jazyk pro bohoslužby.