Dlouhé čekání na pobočkách kvůli změně výše záloh nebo podpisu nové smlouvy s dodavatelem energií je minulost. Kontakt s kamennou pobočkou čím dál více vytlačuje on-line prostředí, které se i v energetice stává samozřejmostí. Jaká je úroveň digitalizace v tuzemsku a co vše lze dnes u dodavatele energií sjednat on-line, nejen o tom se v rozhovoru rozpovídal Michal Hátle, vedoucí týmu Digital společnosti E.ON.

Vlastivědné muzeum v Olomouci chystá digitalizaci 70 tisíc sbírkových předmětů. Do digitální podoby odborníci převedou starobylé rukopisy, tisky či unikátní fotografie, které budou zároveň restaurovány či konzervovány. Jde o jeden z nejrozsáhlejších projektů digitalizace a ochrany kulturního dědictví financovaný z dotací Evropské unie v tuzemsku.

Titulek vystihuje zajímavý paradox: Neznám jediného politika, který by se ohradil proti tvrzení, že digitalizace ekonomiky je naším naprosto klíčovým úkolem. Když však přijde na jakýkoliv legislativní krok směrem k reálné digitalizaci nějakého konkrétního procesu, objevují se najednou „obvyklí podezřelí“: Je to moc nové. Musíme to hlavně pořádně promyslet. Co když se tím něco změní? Doteď to na tom formuláři vlastně nefunguje zas tak špatně… Je čas se ptát: Proč o digitalizaci mluvíme, ale ve skutečnosti se jí tak bojíme?

Po skvělém startu propadnutí se pořadím na chvost. Tak nějak by se s trochou nadsázky dal přirovnat postoj Česka k elektronizaci veřejné správy, ve které zaostává za řadou evropských zemí. Paradoxem je fakt, že stát před deseti lety vybudoval technologickou základnu nezbytnou pro modernizaci veřejných služeb v takovém rozsahu, bezpečnosti a kvalitě, jakou v té době neměl žádný jiný evropský stát.

Muzeum umění v Olomouci získalo 37,5 milionu korun z Norských fondů na digitalizaci svých sbírek, jejich zpřístupnění veřejnosti a edukativní využití. Digitalizací projde za tři roky přes 80 tisíc sbírkových předmětů. Nejprve je čeká konzervačně-restaurátorské ošetření.

Investice do digitalizace vzdělávání jsou v České republice dlouhodobým problémem. Již v roce 2019 upozornil Národní kontrolní úřad na značné nedostatky v oblasti vybavenosti. Zkostnatělý systém rozhýbala až pandemie koronaviru, která otevřela prostor pro rozvoj digitální výuky.

Pouze 82 % domácností připojených k internetu, 51 % domácností využívajících e-shopy, či 39 % osob využívajících internet k interakci s veřejnými institucemi – ve všech těchto statistikách zaostává region Střední Morava za celostátním průměrem.

Jaká je úroveň digitální gramotnosti a výuky IT na českých základních a středních školách? Podle poslední zprávy České školní inspekce neuspokojivá, což přiznává také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příliš nepřesvědčily ani průzkumy a testy, které ukázaly na řadu nedostatků. Podle ministerstva by ale mohlo svítat na lepší zítřky.