V Česku se průměrně spotřebuje podle odhadů zhruba 50 milionů jednorázových plastů využívaných jako obaly pro rychlé občerstvení a 340 milionů kelímků na kávu. Spotřeba plastových zátek, víček a dalších uzávěrů se pohybuje okolo 25 milionů kilogramů za rok. Vyplývá to z údajů společnosti EKO-KOM, který vychází z důvodové zprávy zákona, jenž do dvou let zakáže výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček v souladu s předpisy Evropské unie. Podepsal ho prezident Miloš Zeman.

Každý obyvatel Olomouckého kraje průměrně za rok vytřídí téměř devadesát kilogramů odpadu, což je nejlepší výsledek mezi všemi regiony v České republice. Nejvíce je kovu, následuje starý papír. Region je na špici také v třídění gastroodpadu, Šumperk byl vůbec první v zemi, kdo s tím začal.

EKO-KOM oslavil 25. narozeniny a zároveň vyhlásil výsledky tradiční ankety o Křišťálovou popelnici. Putovní trofej se přestěhuje z východočeské Chocně do Uherského Hradiště ve Zlínském kraji. Cena je každoročně udělována obci nebo městu s nejlepším odpadovým hospodářstvím. Vyhlašování soutěže o Křišťálovou popelnici se konalo tradičně v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové, a to v rámci konference Odpady a obce 2022.

Právě na dnešní den připadá mezinárodní den recyklace. Hlavním tématem a cílem této události je snaha o záchranu šesti primárních světových zdrojů - vody, vzduchu, ropy, zemního plynu, uhlí a minerálů. Největším oslavencem však pravidelně bývá sedmý zdroj – recyklace a recyklovatelné materiály.

Česká republika patří v třídění odpadů dlouhodobě mezi evropské premianty. Proč tomu tak je a jaká je vize třídění odpadu v tuzemsku do budoucna? Nejen o tom se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal Lukáš Grolmus ze společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém třídění, recyklaci a využití obalového odpadu v Česku.

Kam se starým nábytkem nebo nepotřebným nádobím? Nechtěné vybavení domácnosti dříve lidé automaticky vozili do sběrných dvorů, ve většině krajských měst však v posledních letech začala vznikat tzv. re-use centra. Často jsou součástí právě sběrných dvorů a lidé zde mohou za symbolický poplatek (či zadarmo) pořídit nábytek, dětský kočárek nebo sedačku, lyže, kola, nádobí a další vybavení do domácnosti.

Jana Krutáková zná pohled na skládky a jejich byznys z vícero stran. Dlouhá léta řídila společnost Hantály, která se stará o odpadové hospodářství obcí na Břeclavsku, včetně skládky. Osm let byla také starostkou Moravské Nové Vsi. Model, kdy se obec může spolehnout na „vlastní“ odpadovou firmu je proto podle ní výhodnější na obě strany. Skládka nemusí jet na co největší zisky a obec má jistotu mimo jiné ve stabilních cenách. A jak vyplývá i z dat Eko-komu, obecní společnosti jsou schopny likvidovat odpad levněji než ty velké.

K vánočním svátkům v moderní době neoddělitelně patří dárky. Vedlejším produktem obdarovávání blízkých je však i zvýšené množství odpadu, které domácnosti produkují. Papírové krabice, plastové obaly, balicí papír, vánoční stromky. A o týden později přichází na řadu i použitá pyrotechnika. Jak s tímto odpadem správně nakládat?

Tři čtvrtiny obyvatel České republiky poctivě třídí. Část tohoto odpadu se pak díky recyklaci vrací zpět do procesu. U některých materiálů v původní, u jiných v nové formě. Že se například noviny tisknou na dříve již recyklovaný papír, nejspíš nikoho nepřekvapí. S jakými dalšími výrobky z recyklovaných surovin se v každodenním životě setkáváme?

Přeplněný barevný kontejner na tříděný odpad zažije čas od času obyvatel každého města. Jaké možnosti v tu chvíli máme? Liší se v závislosti na obci, která svoz odpadu spravuje. Některá města zavádí tzv. chytrá řešení v podobě senzorů, které samy ohlásí potřebu vývozu, pro dlouhodobější řešení situace s věčně přeplněným kontejnerem se však většinou musí občané obrátit na příslušné úřady.