Článek autorů z Moravské vysoké školy Olomouc a pražského CERGE-EI o významu sociálních vazeb pro přežití holokaustu vydal prestižní americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Sborník Národní akademie věd USA patří spolu s časopisy Science a Nature mezi nejvíce vědecky ceněné multidisciplinární časopisy na světě.

Moravská filharmonie Olomouc chystá tento pátek společný koncert se světoznámým slovenským orchestrem Cigánski Diabli, držitelem tří ocenění Grammy Slovenské hudební akademie. Filharmonie koncertem otevře svou multižánrovou koncertní řadu.

Živnostník Alois Kalábek z Prostějova, který byl v roce 1949 zatčen při pokusu o překročení státní hranice a následně zavražděn ve vyšetřovací vazbě, bude mít v rámci projektu Poslední adresa na domě svého posledního bydliště ve Svatoplukově ulici v Prostějově pamětní tabulku. Projekt připomíná oběti komunismu.

V Prostějově se otevřela výstava mapující podobu bývalé zdejší nové synagogy, dnešního Husova sboru. Její vizualizaci formou virtuální rekonstrukce zachytila absolventka Technické univerzity ve Vídni Irene Moserová. Vzhled svatostánku v minulosti i v současnosti podrobně mapují také detailní informace na deseti panelech. Výstava připomíná 80. výročí transportů židovských spoluobčanů do koncentračních táborů.

Je možné využít statistické modely pro výklad historických událostí, například pro jednu z největších tragédií lidských dějin, holocaust. V unikátní studii se o to pokusili vědci z Moravské vysoké školy v Olomouci a dalších institucí. Zjistili, že pro přežití měly daleko důležitější význam sociální vazby než to, že někdo byl například lékař.

V Prostějově spolek Hanácký Jeruzalém na konci května instaluje dalších 15 kamenů zmizelých, které připomínají tragický osud židovských obyvatel města za druhé světové války. Další kameny přibydou v září. Město si zároveň připomene 80 let od transportů zdejších Židů do koncentračních táborů. Přežil z nich jen zlomek.

Podrobný model synagogy v centru Olomouce, kterou v roce 1939 vypálili nacisté, vytvořili pomocí 3D tiskárny odborníci z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Ve slévárně model poslouží jako forma pro výrobu bronzového odlitku synagogy, který bude stát na Palachově náměstí.

Víkendové demonstrace se zúčastnilo zhruba tři tisíce odpůrců vládních opatření. Někteří se na pražskou Letnou vydali s transparenty, jiní si zase připnuli na oblečení žlutou židovskou hvězdu. Právě podobné placky s tímto symbolem doplněným o nápis „Ne očkovaný“ nechal vyrobit známý plzeňský neonacista vystupující pod jménem Arnošt Hibler.

Jiří Fišer se svým bratrem Josefem byl jeden z mnoha dvojčat, na kterých lékař Josef Mengele prováděl své podivné pokusy. Oba byli zavřeni do koncentračního tábora v devíti letech. Osvobození se dočkali po devíti měsících 27. ledna 1945.

Dalších 13 kamenů zmizelých bylo ve čtvrtek instalováno v ulicích Prostějova. Kolemjdoucím připomenou tragický osud židovských obyvatel města za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Termín ukládání pamětních kamenů chtěl prostějovský spolek Hanácký Jeruzalém původně stanovit na datum co možná nejbližší k 75. výročí konce druhé světové války, kvůli epidemii koronaviru musel být ale posunut na závěr června.