Olomouc bude příští rok hospodařit s příjmy 2,554 miliardy korun, ve srovnání se schváleným rozpočtem na letošní rok je to o 173 milionů korun méně. Výdaje města klesnou o 103 milionů korun na 2,778 miliardy korun. Schodek 224 milionů korun pokryje město pomocí převodu 20 milionů korun z letoška a z úvěrů. Rozpočet, jehož příjmy a výdaje opět poznamenají dopady pandemie koronaviru na ekonomiku, v pondělí schválilo olomoucké zastupitelstvo.

Jarní vlna pandemie koronaviru měla negativní dopad na hospodaření více než poloviny firem v Olomouci, které se zapojily do letošního průzkumu podnikatelského prostředí. Projekt jednou za dva roky organizuje radnice a výsledky průzkumů zveřejňuje na svém webu. Do letošního průzkumu se na podzim zapojili zástupci čtyř desítek firem z Olomouce.

Výrazné ztráty způsobí provozovatelům barů a restaurací zkrácení otevírací doby z nynějších 22:00 na 20:00, které v Česku kvůli pandemii koronaviru začalo platit ve středu. Podle provozovatelů olomouckých podniků to bude znamenat ještě větší propad tržeb, protože tyto hodiny jsou pro ně nejvýdělečnější. Někteří se také obávají, že nezvládnou spotřebovat nakoupené suroviny a vyčepovat všechno pivo.

Zadluženost Olomouckého kraje má letos po loňském poklesu mírný nárůst. Vzrostl na 3,372 miliardy korun z 3,352 miliardy korun v roce 2019. ČTK dnes informaci získala z návrhu střednědobého rozpočtu kraje. Olomoucký kraj se letos kvůli pandemii koronaviru potýká s výrazným propadem příjmů a musel si vzít nový revolvingový úvěr, aby pokryl část svých výdajů.

Radnice v Přerově bude i příští rok hospodařit s přebytkovým rozpočtem, příjmy a výdaje budou ale kvůli pandemii koronaviru výrazně nižší než letos. Zastupitelstvem v pondělí schválený rozpočet počítá s příjmy 902,7 milionu korun, které jsou ve srovnání se schváleným rozpočtem na letošek zhruba o 63 milionů nižší. Výdaje Přerova jsou sníženy o 70 milionů korun z letošních 955 milionů na 885,2 milionu. Přebytek rozpočtu je 17,6 milionu korun a bude započten do splátek úvěrů.

Olomoucký kraj chce příští rok prostřednictvím Programu obnovy venkova rozdělit obcím 40 milionů korun. Oproti schválenému rozpočtu na letošní rok je to o 22 milionů korun méně. Návrh částky v programu pro příští rok schválila krajská rada a v závěru prosince jej projedná krajské zastupitelstvo. Sdělil to v pondělí hejtmanův náměstek Jan Šafařík (Spojenci-Koalice pro Olomoucký kraj). Hejtmanství se od letoška kvůli pandemii koronaviru potýká s propadem příjmů, kterému muselo přizpůsobit své výdaje.

S poklesem konsolidovaných příjmů o 240 milionů na 5,856 miliardy korun počítá návrh rozpočtu Olomouckého kraje na příští rok. Výdaje kraje se mají oproti schválenému rozpočtu na letošní rok snížit o 233 milionů na 5,956 miliardy. Rozpočet poznamenaný pandemií koronaviru a následným výrazným poklesem daňových příjmů je navrhován se schodkem 100 milionů korun. Návrh rozpočtu počítá se zapojením 121 milionů korun z letoška a dvěma revolvingovými úvěry v celkové hodnotě 500 milionů korun.

S citelným poklesem příjmů a výdajů počítá kvůli dopadům pandemie návrh rozpočtu Olomouce na příští rok. Příjmy města v návrhu obnáší 2,554 miliardy korun a ve srovnání se schváleným rozpočtem na letošní rok jsou nižší o 173 milionů korun. Návrh rozpočtu počítá s poklesem výdajů o 103 milionů korun na 2,778 miliardy korun. Schodek 224 milionů korun pokryje město pomocí převodu 20 milionů korun z letoška a z úvěrů. Zastupitelé rozpočet projednají 14. prosince.

Téměř osmisetmilionový výpadek v příjmech způsobí ročně Olomouckému kraji daňové změny, které v noci na dnešek schválila Poslanecká sněmovna. "Je to obrovská částka a budeme s tím mít opravdu velké potíže," řekl dnes hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN). Schválený rozpočet Olomouckého kraje na letošní rok počítá s příjmy 6,1 miliardy korun, ve skutečnosti ale budou kvůli dopadu pandemie koronaviru na daňové výnosy o stovky milionů korun nižší.

Moravskému podnikateli Karlu Zejdovi, který se narodil 4. listopadu 1890, se někdy přezdívalo "přerovský Baťa". Ve 20. letech totiž v hanáckém městě založil továrnu, která chrlila záplavu lepenkových, koženkou potažených kufrů s vyztuženými rohy, které měla snad každá rodina. Pod jménem Kazeto funguje dodnes a náplň její výroby se příliš nezměnila, vedle kufrů a kufříků dnes nabízí také lepenkové úložné prostory, krabice či šanony.