Středověký hrad Helfštýn na Přerovsku se po více než sto letech dočkal knižního zpracování dějin. Kromě historie je publikace mapuje i současnost včetně akcí, jakými jsou pro Helfštýn typické umělecké kovářství a dobrovolnictví. Reprezentativní monografii vydalo Muzeum Komenského v Přerově, řekl kastelán hradu Jan Lauro.

Především venkovní akce spojené s adventem nabídnou hrady a zámky v Olomouckém kraji po uvolnění koronavirových opatření. Návštěvníky zvou kasteláni především na nádvoří či do zahrad. Důvodem je ochrana zdraví návštěvníků, ale i nutnost dodržet omezenou kapacitu. Na vánoční prohlídky hradů přitom v minulých letech mířilo i několik set návštěvníků. Správci slibují, že o vánoční atmosféru lidé nepřijdou, hrady i zámky jsou již nyní slavnostně vyzdobené.

S propadem v řádu až desítek tisíc návštěvníků ukončily předčasně svou sezonu kvůli koronaviru nejnavštěvovanější hrady v Olomouckém kraji. I přes pandemii se jim však podařila návštěvnost přes léto významně zvýšit. Speciální akce na konci roku, kdy památky každoročně ožívají adventním programem, jsou zatím odloženy. Uzavření bran nyní kasteláni využívají k úklidu, stavebním akcím či přípravám na nadcházející sezonu.

Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové by o předávání státních vyznamenání 28. října na Pražském hradě měli hygienici rozhodnout příští týden. Ti však odmítli, že by byli při schvalování této akce jakkoliv činní. Výjimku podle nich může udělit jen ministerstvo. Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) uvedl, že při splnění veškerých hygienických podmínek by pro vyznamenání osobně dorazil. Prezident Miloš Zeman se mu chystá udělit nejvyšší vyznamenání, Řád bílého lva, za zvládnutí první vlny epidemie koronaviru.

Na hradě Šternberk dokončili odborníci rozsáhlé restaurování unikátního souboru 13 kachlových kamen, které si na hrad přivezli jeho někdejší majitelé, Lichtenštejnové. Všechna restaurovaná kamna jsou součástí prohlídkové trasy hradu a návštěvníci budou mít možnost si je prohlédnout v následující sezoně, sdělila kastelánka hradu Hana Gottwaldová. Práce stály zhruba 1,5 milionu korun, na obnově pracovaly tři restaurátorky půldruhého roku.

S enormním zájmem návštěvníků se v těchto dnech setkává středověký hrad Helfštýn v Týně nad Bečvou na Přerovsku. Dlouho očekávané otevření zrekonstruovaného paláce láká i ve všední dny na hrad denně až tisíc lidí. S velkým zájmem návštěvníků se o prázdninách setkávaly i ostatní památky a další turistické cíle v Olomouckém kraji. Teplý srpen vylepšil statistiky návštěvnosti také na koupalištích. Zájem turistů tak alespoň částečně dohnal jarní propad v návštěvnosti kvůli pandemii koronaviru.

Nebývale vysokou návštěvnost zaznamenala v červenci a srpnu zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce. Jejími branami prošly desítky tisíc lidí. Počet návštěvníků byl letos výrazně vyšší než v předchozích letech, jelikož lidé kvůli pandemii koronaviru méně jezdí do zahraničí a více cestovali po Česku. Velkému zájmu návštěvníků se těší i hrad Bouzov na Olomoucku.

Nevšední výhledy do údolí Moravské brány i na areál hradu nabídne návštěvníkům plošina na střeše opraveného renesanční paláce hradu Helfštýna u Týna nad Bečvou na Přerovsku. Po rozsáhlé rekonstrukci se v sobotu znovu otevře návštěvníkům. Palác patří k největším renesančním stavbám v České republice. Jeho rekonstrukce začala na podzim 2017 a stála dohromady více než 90 milionů korun. Správa Helfštýna si od ní slibuje zvýšení návštěvnosti hradu.

Na středověkém hradě Helfštýně na Přerovsku se po roce opět rozezní kovářské kovadliny. Přímo před očima návštěvníků bude od neděle po celý příští týden vznikat na Kovářském fóru téměř 2,5metrová plastika, která by měla poté obohatit sbírky hradu. Hradní kovárnu v době fóra obsadí mistr z kovářské rodiny Habermannů, kovář a sochař David Habermann. To řekl kastelán hradu Jan Lauro. Naopak největší evropská akce kovářů, Hefaiston, se letos na Helfštýně kvůli koronaviru nebude.

Přednádraží Šternberka na Olomoucku, které prochází v těchto dnech velkou opravou, zdobí od konce července dvě monumentální betonové plastiky výtvarníka Josefa Zlamala. Díla o výšce 439 a 278 centimetrů jsou pokryta detailním reliéfem, zobrazen na nich je například motiv hradu, kostela nebo světoznámé Šternberské madony.