U Víceměřic na Prostějovsku archeologové objevili sídliště z doby římské a také významné keltské pohřebiště. Výjimečný je například hrob bojovníka s železným mečem, kopím a štítem. Průzkum stále pokračuje, experti nyní zkoumají sídliště z mladší doby kamenné s pazourky.

V Dluhonicích na Přerovsku odkryli archeologové rozsáhlé žárové pohřebiště, hroby z období Velkomoravské říše a sídliště zemědělců z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Místo začali vědci zkoumat kvůli přípravě stavby silnice. Všechny nálezy z Dluhonic byly odvezeny do laboratoří olomouckého Archeologického centra.

Než zakryjí oblast polí u Olomouce neprostupné desky nového dálničního úseku, nechává Ředitelství silnic a dálnic podle platných nařízení zpracovat mezi Neředínem a Křelovem archeologický průzkum. Na budoucí trase dálnice tak odborníci hloubí sondy a bádají nad nálezy. Svědectví o historii poskytla lokalita na vršku nad hanáckou metropolí celou řadu, a to i z období eneolitu, tedy pozdní doby kamenné.

Asi jeden a půl kilometru dlouhou procházku nabízí nová naučná stezka v okolí Velkého Kosíře na Prostějovsku. Přiblíží historii zdejších Keltů a Slovanů, ale i střípky z dávné historie nedalekých Čelechovic na Hané. Nabízí i vyhlídkové místo na kopci Skřivan.

Drobné jantarové korálky, jejich nejrůznější polotovary, ale i větší exempláře objevili archeologové při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku. Na Moravě jde zatím o jedinou jantarovou dílnu z období krátce po třetím století před Kristem.

Při průzkumu jednoho z nejvýznamnějších keltských sídlišť u Němčic nad Hanou na Prostějovsku archeologové narazili na takzvané zabité meče. Úmyslně poškozené zbraně mohly souviset se smrtí bojovníka nebo s ukončením rituálních aktivit s ohledem na rozvoj obchodu a výroby.

Do výzkumu nejstarší doložené sklářské dílny severně od Alp, kterou u Němčic nad Hanou na Prostějovsku provozovali Keltové, se pustili archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Ve druhém století před Kristem se u Němčic nacházelo významné obchodní a výrobní centrum. Příští rok se experti chtějí zaměřit na keltské svatyně.

Dosud neznámou osadu Keltů odkryly výkopy pro optické kabely v Hrdibořicích na Prostějovsku. Archeologové zde kromě toho našli středověkou keramiku, pozdně renesanční kamnové kachle nebo portrétní kachle.

Dnes v odpoledních hodinách začala v olomouckém Vlastivědném muzeu výstava Keltské kamenné hlavy. Jedná se o jeden z nejznámějších archeologických nálezů z Česka. Návštěvníci muzea se na relikt můžou přijít podívat do 23. února.

Pod dohledem ozbrojené policejní eskorty se dnes přesunul z Brna do Olomouce originál nejstarší keramické sošky na světě - Věstonické venuše. Na veřejnosti bude vystavena po pěti letech, k vidění bude 12 následujících dní ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. O zapůjčení cenného artefaktu starého téměř 30 tisíc let jednalo muzeum tři roky. Ředitel muzea Břetislav Holásek dnes řekl, že na konci ledna 2020 venuši v bezpečnostní vitríně vystřídá další archeologický unikát, opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic.