Město Prostějov chtělo za zády Mostkovic schválit memorandum s investorem, který by rád poblíž obce postavil zařízení na plazmové zplyňování odpadů. Zdejší obyvatelé jsou ostře proti, petici podpořilo přes 770 lidí, a obec chystá referendum.

Prostějov definitivně opustil krajský projekt na společnou likvidaci komunálního odpadu. Městské zastupitelstvo schválilo převod akcií příslušné společnosti zpět na kraj. Město tvrdí, že existují výhodnější způsoby, jak likvidovat odpady. Kraj argumentuje tím, že společný projekt obcím zajišťuje kontrolu nad cenami.

Jednadvacet obcí ze Šternberska na Olomoucku se od ledna začalo starat o svůj komunální odpad. Založily si vlastní odpadovou společnost, která nyní zahájila provoz. Podle analýzy si společnost na sebe vydělá a nebude ztrátová.

Náklady na likvidaci komunálního odpadu v Prostějově rostou od roku 2017. V loňském roce vyšplhaly na 51,5 milionu korun, což byla nejvyšší částka v historii, letos radnice za svoz a likvidaci odpadů kvůli vysoké inflaci zaplatí o další čtyři miliony korun víc. O zvyšování poplatku zatím město nerozhodlo.

Náklady na likvidaci komunálního odpadu překročily minulý rok v Prostějově hranici 50 milionů korun. Výdaje rostly ještě výrazněji, než vedení radnice předpokládalo při sestavování rozpočtu. Město se snaží podporovat třídění a recyklaci odpadu, což může vést k citelným úsporám.

Prostoru na odpad na tuzemských skládkách ubývá. Nyní jich je v Česku v provozu zhruba 140, ale stále častěji se zavírají. Řešením je vozit odpad do spaloven, což stojí více peněz. Navíc ani tato zařízení na energetické využití odpadu nemají nyní dostatečnou kapacitu. Zbavit se komunálního odpadu bude proto čím dál dražší, kvůli rostoucím skládkovacím poplatkům i nákladům na přepravu do vzdálenějších míst.

Především za vodu a tepelnou energii si příští rok připlatí domácnosti v Olomouckém kraji, jejichž roční náklady vzrostou o stovky až tisíce korun. V některých městech podraží také odpady. V Olomouci se v roce 2022 zdvojnásobí daň z nemovitosti. Radnice zatím neavizovaly zvyšování jízdného v městské hromadné dopravě.

Poruchy smart odpadových nádob v Olomouci se podle tvrzení výrobce řešily obratem po telefonické domluvě. Covidová situace však způsobila podle zástupce firmy Zdeňka Doležala nedostupnost dílů a servisní služby se zpomalily. Město se rozhodlo testovací provoz ukončit.

Po dvou letech testování zmizí z olomouckých ulic takzvané chytré nádoby na odpad. Smart řešení monitoringu množství odpadků se neosvědčilo. Odpadkové koše přestaly fungovat a výrobce je kvůli nedostatku náhradních dílů nedokázal znovu zprovoznit.

Obyvatelé Olomouce by příští rok měli za svoz komunálního odpadu zaplatit stejnou částku jako letos, tedy 804 korun. Návrh vyhlášky stanovující výši poplatku už schválila městská rada, o materiálu ještě musí hlasovat zastupitelstvo.