Pranýř. V dnešní době si pod tímto názvem už málokdo představí něco konkrétního. Přitom ještě na počátku 19. století to byla nedílná součást většiny měst i městeček. Pojďme si proto přiblížit, co to vlastně pranýř byl, k čemu sloužil a kde po celá staletí stával právě ten olomoucký. Důležitou roli pranýře totiž v životě středověké městské společnosti dokládá jeho umístění v centrálním prostoru, v Olomouci stával na Horním náměstí, hned vedle radnice.

Dnes jsem přemýšlel o tom, jakou motivaci mají lidé v České republice k tomu, aby na zdi, chodníky, lavičky nebo dokonce dveře kostela čmárali písmeno Z. Přemýšlel jsem taky o tom, co se honí v hlavě člověku, který si na domácí oslavě ozdobí chlebíčky sýrem poskládaným do tvaru písmene Z, svůj výtvor vyfotí na sociální sítě a policistům pak s vážnou tváří tvrdí, že tím nepodporoval ruskou agresi na Ukrajině, ale chtěl jen potěšit přítelkyni Zuzanu.

V seznamu kulturních památek přibyl kostel Zjevení Páně v Ostružné na Jesenicku. Klasicistní venkovský kostel byl postavený se svolením císaře Josefa II a do dnešní doby zůstal zachovaný v autentickém stavu. V Olomouckém kraji je nyní přes dva tisíce nemovitých kulturních památek.

Na věž Červeného kostela v Olomouci se vrátil kříž. Originální dílo olomouckého sochaře Jana Dostála nahradilo bývalý křesťanský symbol, který byl poškozený a dělníci ho museli sundat. Památka nyní prochází rozsáhlou obnovou za 140 milionů korun, vznikne zde kulturní centrum olomoucké vědecké knihovny.

Kostel sv. Máří Magdalény patří na Bouzovsku mezi nejstarší sakrální stavby v širokém okolí. Podle farního inventáře z roku 1804 se nachází čtvrt hodiny cesty na jih od městečka Bouzova, byl vybudován na území zaniklé vsi s příznačným názvem Farářova Lhota, která definitivně zpustla, už jen jako Lhotka, za třicetileté války.

Už letos na jaře odlije zvonař Rudolf Perner první ze tří zvonů, které mají doplnit zvonovou sbírku v kostele sv. Vavřince v Přerově. Zvon ponese jméno Jan Pavel, má vážit přibližně 1800 kilogramů a budou na něm odlita jména rodin dětí zavražděných na Švédských šancích nedaleko Přerova.

Období nastupujícího komunismu a reálné prostředí přerovské městské části Předmostí poskytlo rámec nové knize přerovské spisovatelky a mluvčí zdejší radnice Lenky Chalupové Páté jablko. Promítají se v ní skutečné lidské osudy, tehdejší místní politické poměry, ale i reálné budovy včetně tamního kostela.

Až tři kamiony budou potřeba pro transport cenných Englerových varhan z olomouckého kostela svatého Mořice do restaurátorské dílny ve Slovinsku. Komplexní oprava největšího nástroje tohoto druhu v České republice vyjde takřka na 40 milionů korun. Sestavování barokních varhan by mělo přijít na řadu ve druhé polovině letošního roku.

Dnes je tomu přesně 72 let ode dne, kdy byl zatčen farář Josef Toufar. Je hlavní osobou takzvaného číhošťském zázraku, který se stal na třetí adventní neděli 11. prosince 1949 v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku.

Vzácné varhany z Rapotína na Šumpersku od krnovské firmy bratří Riegerů čeká generální oprava. Náklady na rekonstrukci vyjdou na 2,4 milionu korun, přispět na ni mohou dárci prostřednictvím transparentní sbírky či adopcí jedné z více než tisícovky píšťal. Nástroj byl vyroben na počátku slavné historie firmy v 70. letech 19. století.