Ekologické organizace napadly výjimky vydané Správou CHKO Jeseníky, které umožňují i kácení kůrovcem napadených stromů v nejcennějších lokalitách národních přírodních rezervací Jeseníků. Podle aktivistů správa při řešení kůrovcové kalamity selhává a je vstřícná k zájmům lesníků a těžařů, tvrdí navíc, že všechna její rozhodnutí jsou v rozporu s metodikou ministerstva životního prostředí. Novinářům to dnes řekl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Vedení správy kritiku odmítá a uvádí, že jsou při zásazích vůči kůrovci maximálně zohledněny zájmy přírody. Výjimky jsou nyní v odvolacím řízení.

Ekologičtí aktivisté kritizují Správu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, že málo trestá některé prohřešky lesníků při rozsáhlé těžbě dřeva v kůrovcem zasažených chráněných oblastech Jeseníků. Dramatická je situace v rozlehlé oblasti horských lesů od Koberštejna až po rezervaci Rejvíz.

Říjnové krajské volby se blíží a redakce Olomoucké Drbny se proto zeptala deseti zástupců politických stran a hnutí na tři otázky ohledně environmentální politiky v kraji. Třetí z nich se týká tématu kůrovce v Jeseníkách. Jak vnímají kůrovcovou situaci a jak ji případně řešit?

Ekologičtí aktivisté kritizují Správu Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky, že dosud nevydala nové výjimky pro kácení kůrovcových stromů na řadě chráněných oblastí v Jeseníkách, kde tak nyní lesníci těží kůrovcem napadené stromy bez stanovených pravidel. "Zatímco kůrovcová sezóna je v plném proudu, Správa CHKO zřejmě spí nebo toleruje porušování zákona o ochraně přírody," řekl předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík. Podle Správy CHKO Jeseníky se vlastníci kůrovcem napadených lesů snaží dodržovat dříve stanovená pravidla.

Až 47 procent katastrů v Česku je silně zasaženo kůrovcem. Ministerstvo zahraničí kvůli tomu rozšířilo takzvanou červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření v řešení kalamitní situace v lesích. Majitelé lesů mohou v těchto zónách upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.

Ministerstvo životního prostředí zrušilo tři výjimky umožňující kácení stromů v kůrovcem zasažených lesích v první a druhé zóně CHKO Jeseníky. Podle Ondřeje Bačíka ze Společnosti přátel Jeseníků výjimky vloni vydala Správa CHKO Jeseníky a následně se proti nim odvolaly organizace Hnutí Duha a Společnost přátel Jeseníků.

Lesníci mohou dál kácet kůrovcem napadené smrky v části přírodní rezervace Suchý vrch u Vrbna pod Pradědem v Jeseníkách. S postupem nesouhlasily organizace Společnost přátel Jeseníků a Hnutí Duha, které požadovaly zákaz kůrovcové těžby na Suchém vrchu. Ministerstvo životního prostředí ale poté stanovená pravidla pro lesnické zásahy v rezervaci Suchý vrch potvrdilo. Řekl to vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.

Ekologičtí aktivisté ze Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha vyzvali ministerstvo životního prostředí, aby zrušilo sedm z deseti platných výjimek umožňujících rozsáhlé kácení stromů v prvních a druhých zónách CHKO Jeseníky i těžbu v přírodní rezervaci Suchý vrch. Výjimky před časem kvůli kůrovcové kalamitě vydala Správa CHKO Jeseníky. Předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík dnes řekl, že tato opatření způsobí plošnou devastaci jesenických lesů a v boji s kůrovcem nebudou mít kýžený efekt.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na začátku listopadu opět zrušilo rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky, která v květnu povolila likvidaci stromů napadených kůrovcem na 50 hektarech v okrajových částech národní přírodní rezervace Rejvíz. Rozhodnutí MŽP dnes poskytl Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků, která se s Hnutím Duha proti udělené výjimce na těžbu v rezervaci Rejvíz k MŽP odvolala.

Ekologové a správci lesů se na diskusním setkání v Jeseníku neshodli na tom, zda je nutné kvůli postupující kůrovcové kalamitě kácet stromy i v přírodních rezervacích Jeseníků. Zatímco ekologové a někteří odborníci tvrdí, že lesy v chráněných územích lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu, tak lesníci naopak upřednostňují preventivní zásahy, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených horských oblastí Jeseníků se smrkovými porosty.