S nadšením přivítali především studenti zprávu Vědecké knihovny v Olomouci o otevření výdejového okénka. To se dopoledne otevřelo po téměř dvou měsících. Knihy si začali čtenáři objednávat přes on-line katalog a přicházeli si pro ně jednotlivě k výdejovému okénku, podmínkou byl respirátor. Poptávka po knížkách je obrovská, řekla mluvčí knihovny Michaela Heloňová.

Na zaniklé či zcela proměněné instituce Olomouce se zaměřuje nová kniha mapující dějiny města s názvem Ztracené a znovunalezené adresy. Podepsán je pod ní velký znalec olomouckých dějin, historik, spisovatel a popularizátor Milan Tichák. Autor se však již vydání nedočkal. Zemřel letos v září ve věku 87 let. Kniha navazuje na publikaci Ztracené adresy z roku 2007, kterou autor doplnil například o historii a místopis všech olomouckých kasáren a také o další obrazový materiál. Sdělil to Tomáš Tichák z nakladatelství Burian a Tichák.

V tomto týdnu probíhá již třináctý ročník osvětové kampaně Týden rané péče, která má za cíl zlepšit povědomí široké veřejnosti o tom, čemu čelí rodiny vychovávající dítě s postižením, a jak jim v jejich náročné situaci pomáhá raná péče. Jak vypadá práce poradkyně Společnosti pro ranou péči popsala v rozhovoru Kateřina Fialová.

Olomoučané mohu znovu na vlastní oči spatřit sedm z deseti unikátních svazků sedmijazyčného vydání bible, které v roce 1996 odcizil jeden z dělníků při rekonstrukci budovy olomoucké Vědecké knihovny. Do Olomouce se vrátily poté, co se objevily v aukční nabídce německého antikvariátu a knihovna je poté odkoupila zpět do svých sbírek. Ode dneška jsou k vidění na výstavě Vlastivědného muzea v Olomouci. Zdobí ji také unikátní Saltzerův plán obléhání Olomouce z roku 1758.

Vědecká knihovna v Olomouci získá zpět sedm svazků bible z první poloviny 17. století, které v roce 1996 při opravách knihovny ukradl společně s několika velkoformátovými dokumenty jeden ze stavebních dělníků. Bibli po letech objevili pracovníci knihovny v aukční nabídce německého antikvariátu. S nynějším majitelem starých svazků bible se hejtmanství dohodlo na jejich odkoupení za pořizovací cenu 1300 eur (asi 35 tisíc korun), zatímco vyvolávací cena byla 4000 eur (asi 107 tisíc korun). Novinářům to dnes řekl hejtmanův náměstek Petr Vrána.

Zhruba osm milionů korun stála rekonstrukce červeného domku v Kostelci na Hané na Prostějovsku, ve kterém na sklonku svého života pobýval básník Petr Bezruč. Opravený červený domek s novou expozicí věnovanou Bezručovi byl dnes zpřístupněn veřejnosti po bezmála patnáctileté pauze.

Vědecká knihovna v Olomouci se v souvislosti s uvolňováním opatření proti koronaviru otevře veřejnosti v pondělí 4. května. Půjde o první kulturní příspěvkovou organizaci kraje, která se zájemcům zpřístupní. Provoz knihovny se bude uvolňovat postupně, v první fázi budou muset čtenáři počítat s omezením služeb a se zkrácenou provozní dobou. Bude rovněž nutné dodržovat všechna bezpečnostní opatření, a to včetně třídenní karantény pro vrácené knihy.

Olomoucké arcibiskupství představí v polovině března novou knihu o českém světci, římskokatolickém knězi a patronovi ochrany zpovědního tajemství Janu Sarkanderovi. Stane se tak v předvečer letošního 400. výročí jeho mučednické smrti. Publikaci sepsal kolektiv autorů pod vedením prostějovského historika Karla Kavičky. Veřejnosti se představí při slavnostním večeru 16. března v olomouckém Arcibiskupském paláci, řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Výročí světce si arcibiskupství připomíná letos řadou akcí.

Olomouckou Pevnost poznání obsadili na měsíc komiksoví hrdinové. Fiktivní postavy, jejichž schopnosti jsou založené na fyzikálních a chemických zákonech, doprovázejí návštěvníky ve všech expozicích, setkají se s nimi v laboratořích i v přírodovědné sekci.

Psychologická sonda do lidských duší je hlavním tématem v pořadí deváté knihy přerovské spisovatelky Lenky Chalupové. Vyjde na začátku října a ponese název Začátek.