Spolu s ohnivou řekou, určenou pro ty, kdo ovládáni nízkými pudy a vášněmi páchají násilí, nesou temné vody řek hrdiny i zbabělce na „druhý břeh“. Bývá to, až na výjimky, jednosměrná plavba a většina nedobrovolných pasažérů je mrtvá . Tradice vkládat zemřelým do úst minci pro převozníka, aby je v pořádku dopravil na „onen svět“, je brána v řeckých mýtech velmi vážně. Duše zemřelého, která nedostane při pohřbu peníz pro Charóna, za převezení přes řeku, je nucena bloudit okolo břehů, ponechána jako „stín mezi světy“.