Vyhlášení nouzového stavu kvůli šíření koronaviru zřejmě navrhne na dalším jednání vlády ministr zdravotnictví Roman Prymula. Řekl to serveru Respekt.cz. Vláda se sejde za týden. Podle serveru chce Prymula vyhlásit nouzový stav, aby stát mohl přistoupit k dalším opatřením proti šíření nemoci covid-19. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, jehož rozhodnutí pak vláda může schválit, či zrušit. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit.

Sněmovna schválila zákaz klecových chovů slepic od roku 2027. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) byl proti, neboť chce zákaz prosadit nejdříve v Evropské unii. Rada EU se má návrhem zabývat v pondělí, poznamenal. Sněmovna dnes v doprovodném usnesení podpořila celoevropský zákaz chovů nosnic v klecích do roku 2030, což Toman podporoval.

Poslanecká sněmovna má v příštím týdnu jednat o zákazu klecových chovů nosnic. O zákaz se mimo jiné snaží spolek Obraz – obránci zvířat, který podporují také herci Jakub Prachař, Hana Vagnerová a Barbora Mottlová, stejně jako umělkyně Léna Brauner nebo influencerka Dewii. Zákaz prosazuje také Agrární komora. A to pouze v případě, pokud bude zákaz platný ve všech evropských státech.

Ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19 mohou Česko rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné. Aktuální vývoj potvrzuje dřívější obavy Nejvyššího kontrolního úřadu, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůř než v době krize v roce 2008. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí tvrzení, že jsou veřejné finance připraveny na recesi hůř než v roce 2008, odmítlo. Připomnělo, že ČR patří mezi nejlépe hospodařící země EU.

Volby do Sněmovny by v srpnu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO. Stejně jako v březnu na počátku koronavirové pandemie v ČR by ho volilo 29,5 procenta lidí. S velkým odstupem za ním by skončili Piráti s podporou 12,5 procenta. Proti březnu tak předstihli ODS, která mírně ztratila a s 11 procenty by skončila třetí. Do dolní parlamentní komory by se dostalo zřejmě ještě šest stran. Vyplynulo to z průzkumu, který Median provedl v době od 1. do 27. srpna.

Bezmála půl milionu korun zaplatí olomoucká radnice za mobilní ochranné přepážky z plexiskla, které budou při říjnových volbách instalovány v okrskových volebních komisích. Mají snížit riziko přenosu nákazy novým typem koronaviru na jejich členy. Zakázku na přípravu přepážek zadala radnice v srpnu výrobci z nedalekého Velkého Týnce. ČTK dnes informaci získala z registru smluv.

V poslaneckém klubu hnutí ANO se vyskytla nákaza koronavirem. Jde o bývalou ministryni obrany a pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou. Pražští hygienici na webu uvedli, že do karantény bylo posláno 11 dalších lidí. Poslanci se naposled sešli minulý týden ve středu na mimořádné schůzi, kdy schválili speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách, a zavedení distanční výuky do školského zákona.

Čtyři roky se odborníci s veřejností dohadovali, mnohdy až plamenně, o změnách v bodovém systému. Dnes vláda schválila největší aktualizaci od jeho vzniku v roce 2006. Návrh je přehlednější, mírnější k bagatelním přestupkům, přísnější k těm závažnějším, kvůli kterým umírají lidé na silnicích. Novelu zákona o silničním provozu teď projednají poslanci.

Parlamentní strany se shodly s ministerstvem vnitra na třech variantách hlasování z karantény - z auta, ve speciálních volebních okrscích a u výjezdních komisí. Novinářům to po jednání řekli lídři opozice. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jde o dobrý kompromis. O změnách ve volební praxi pro říjnové senátní a krajské volby bude Sněmovna rozhodovat 19. srpna. Vláda požádá o projednání návrhu zákona, který už má paragrafovou podobu, ve stavu legislativní nouze, uvedl Hamáček. Počítá s tím, že Senát normu schválí v nejbližších dnech po projednání Sněmovnou.

Důvěra obyvatel Česka v ústavní instituce v červnu proti březnu klesla. Nejvýrazněji u hejtmanů, krajských zastupitelstev a prezidenta. Hlavě státu věří 44 procent, což je o šest procentních bodů méně než v březnu a nejméně od června 2017, kdy mu věřilo 41 procent. Současně se zvýšila nespokojenost lidí se současnou politickou situací v ČR. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).