Nový druh masožravé láčkovky, která roste zejména v horách severní části Bornea a lapá drobné živočichy do speciální pasti – láčky, objevil spolu se zahraničními kolegy Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Láčkovku pojmenovanou Nepenthes fractiflexa lze spatřit pouze na několika místech na Borneu, řadí se tedy mezi poměrně vzácné druhy. Popis nového druhu přinesl v těchto dnech vědecký časopis Phytotaxa.

Seznámit odbornou veřejnost s výsledky posledních výzkumů v oblasti zoologie, ekologie, genetiky, evoluční biologie a ochrany živočišných druhů žijících u nás i v zahraničí je cílem 40. ročníku dvoudenní celostátní konference nazvané Zoologické dny Olomouc 2020.

Unikátní kvantové pravítko, které může v budoucnu výrazně zvýšit výpočetní rychlost umělé inteligence a také posílit bezpečnost kvantové komunikace, se podařilo experimentálně sestrojit odborníkům ze Společné laboratoře optiky Přírodovědecké fakulty UP a Fyzikálního ústavu AV ČR. Studium kvantových stavů z pohledu jejich praktického využití pro strojové učení trvalo dva roky. Výsledky bádání vědců byly zveřejněny v prestižním časopise Physical Review Letters.

Nejen důležité informace o studiu, ale i speciální doprovodný program nabídne zájemcům Den otevřených dveří Univerzity Palackého v Olomouci (UP) v sobotu 18. ledna. Návštěvníci si na akci, na kterou tradičně dorazí tisícovky zájemců o studium, jejich rodiče a veřejnost, mohou prohlédnout univerzitní prostory od 8 do 14 hodin. Dopraví je k nim zdarma speciální autobusová linka.

Přerovská radnice se rozhodla zmapovat pocity obyvatel týkající se bezpečnosti ve městě v takzvané pocitové mapě. Lidé v mapě mohou vyznačit místa, kde se cítí v Přerově bezpečně či kam se naopak bojí chodit a proč. Dotazník město zveřejnilo dnes na svých webových stránkách, přístupný bude obyvatelům do 15. ledna, informovala mluvčí radnice Lenka Chalupová.

Povýstřelové zplodiny na otiscích prstů dokáže detekovat unikátní metoda, kterou vytvořil Tomáš Pluháček z katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho postup by mohl v budoucnu kriminalistům výrazně usnadnit hledání pachatelů závažných trestných činů, při kterých byla použita střelná zbraň. Za svoji práci zaměřenou na forenzní identifikaci střelce získal Pluháček prestižní Cenu Shimadzu pro mladé vědecké pracovníky do 35 let.

Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller zatím nebude podnikat kroky k odvolání děkana přírodovědecké fakulty Martina Kubaly, který minulý týden nevyslyšel jeho výzvu a nerezignoval. Vyplývá to z pondělního společného prohlášení Millera a Kubaly, které dnes poskytla mluvčí Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová Dvorníková. Kubalu a ředitele Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Radka Zbořila rektor Miller vyzval k rezignaci kvůli vyhrocené situaci mezi oběma stranami, které přerostly ve vyhlášení stávkové pohotovosti v RCPTM.

Na kvantovou metrologii, propojení kvantových procesorů, kvantovou tomografii a provázání atomárních a světelných kvantových bitů jsou zaměřeny vědecké projekty, se kterými odborníci z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého uspěli ve 2. výzvě evropského grantového programu OuantERA ERA-NET Cofund in Quantum Technologies. Přihlášeno bylo celkem 85 projektů připravených mezinárodními vědeckými konsorcii. Grantovou podporu získalo celkem 12 projektů, do čtyř z nich jsou zapojeni vědci z katedry optiky.

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci vyhlásili stávkovou pohotovost. Vygradovaly tak spory mezi tímto pracovištěm a mateřskou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého, které se týkají vzniku vysokoškolského ústavu, jehož má být RCPTM součástí. Fakulta jeho vznik od začátku kritizuje. Informuje o tom dnešní Mladá fronta Dnes.

Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i zoolog z Olomouce, objevil v subtropickém lese v Číně unikátního světélkujícího kovaříka. Podle odborníků reprezentuje nejen nový druh a rod, ale také dosud neznámou vývojovou větev kovaříkovitých, pro kterou byla vytvořena samostatná podčeleď. Světélkující kovařík dostal název Sinopyrophorus schimmeli. Nově objevený druh brouka pomáhá vědcům odhalit evoluci bioluminiscence, informovali zástupci Univerzity Palackého v Olomouci.