Celkem 220 lidí už zaměstnává Český institut výzkumu a pokročilých technologií s anglickou zkratkou CATRIN, který vznikl propojením třech špičkových vědeckých center Univerzity Palackého v Olomouci. Statut institutu začal platit loni na podzim, univerzita jej však slavnostně otevřela až dnes. Vznik centra, ve kterém pracují i nejcitovanější vědci světa, se připravoval několik let, doprovázely jej spory uvnitř akademické obce ohledně podoby integrace výzkumných kapacit.

Olomoučtí vědci vyvinuli miniaturní částice s magnetickým jádrem a tenkou křemennou slupkou na povrchu, které dokážou izolovat virové RNA. Staly se tak základem pro nové sady vyvinuté v tuzemsku, které pomáhají při testování na covid-19. Technologii se již podařilo otestovat v praxi; první várky pro diagnostické účely již nakoupily komerční společnosti, informovali v pondělí zástupci Univerzity Palackého v Olomouci.

Akademický senát Univerzity Palackého v Olomouci uložil rektorovi, aby prošetřil podněty týkající se vyostřených sporů mezi vědeckými centry a vedením přírodovědecké fakulty. Týkají se údajné šikany, porušování zákonů, ale i možného ohrožení evropských grantů v řádu desítek milionů korun. Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) problémy přičítají děkanovi Martinu Kubalovi, ten to však odmítá. Senát se kvůli tomu sešel na mimořádném zasedání.

Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller zatím nebude podnikat kroky k odvolání děkana přírodovědecké fakulty Martina Kubaly, který minulý týden nevyslyšel jeho výzvu a nerezignoval. Vyplývá to z pondělního společného prohlášení Millera a Kubaly, které dnes poskytla mluvčí Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová Dvorníková. Kubalu a ředitele Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Radka Zbořila rektor Miller vyzval k rezignaci kvůli vyhrocené situaci mezi oběma stranami, které přerostly ve vyhlášení stávkové pohotovosti v RCPTM.

Rektor olomoucké Univerzity Palackého Jaroslav Miller dnes vyzval děkana přírodovědecké fakulty Martina Kubalu a ředitele Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Radka Zbořila k rezignaci. Reagoval tak na vyhrocenou situaci mezi oběma stranami, které přerostly ve vyhlášení stávkové pohotovosti v RCPTM. Stanovisko vedení univerzity se dnes objevilo na stránkách www.upol.cz.

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci vyhlásili stávkovou pohotovost. Vygradovaly tak spory mezi tímto pracovištěm a mateřskou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého, které se týkají vzniku vysokoškolského ústavu, jehož má být RCPTM součástí. Fakulta jeho vznik od začátku kritizuje. Informuje o tom dnešní Mladá fronta Dnes.

Přední český chemik z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Radek Zbořil, jehož jméno je v posledních měsících spojováno s kauzou manipulace dat v odborném článku, se vzdá funkce ředitele univerzitního vědeckého pracoviště Regionální centrum pokročilýchtechnologií a materiálů (RCPTM).

Vědci Univerzity Palackého v Olomouci našli způsob, jak zrušit odolnost bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se kvůli poklesu účinnosti klasických antibiotik stále častěji používají v lokální antibakteriální léčbě i při prevenci vzniku infekcí. Výzkumníci odhalili mechanismus, jehož pomocí se bakterie nanočásticím stříbra brání a umí jej zablokovat. Nanostříbro by navíc v budoucnu mohlo obnovit ztracenou sílu antibiotik, řekl ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity Palackého Radek Zbořil.

Sen mnoha generací badatelů si splnili vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci. S využitím grafenu, supertenké formy uhlíku, připravili první nekovový magnet, který si zachovává magnetické vlastnosti až do pokojové teploty. Prolomili tak letité dogma, neboť všechny doposud využívané magnetické materiály jsou na bázi kovů a jejich sloučenin. Chemicky upravený magnetický grafen otevírá dveře k novým aplikacím například v biomedicíně nebo elektronice. Práce olomouckých vědců nedávno vyšla v prestižním časopise Nature Communications.

Další světový úspěch si mohou připsat vědci z Univerzity Palackého v Olomouci. Ve spolupráci s kolegy z Prahy a Singapuru se jim podařilo vyvinout magnetické kovy o velikosti několika nanometrů.