Ve Velké kotlině v Jeseníkách botanici objevili rostliny považované v této lokalitě za vyhynulé. Po více než sedmdesáti letech narazili například na kriticky ohroženou ostřici vláskovitou, která v tuzemsku roste pouze v Krkonoších. Našli také silně ohrožený skalník černoplodý, jehož výskyt se potvrdil po více než šedesáti letech.

Už padesátou lokalitou soukromé ochrany se stala stráň Podhůra nedaleko Lipníku nad Bečvou. Český svaz ochránců přírody koupil pozemek díky darům dobrovolníků do veřejné sbírky Místo pro přírodu. To organizaci umožní lepší péči o místo, kde se vyskytují vzácné druhy rostlin. Jednou z nich je například ladoňka karpatská.

Sedm jablek anebo šest rajčat z deseti se v Česku pěstuje v režimu takzvané integrované produkce. Je to jakýsi přechod mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím, přičemž dosud v tomto režimu neplatila jasná pravidla. Od příštího roku budou muset zemědělci, kteří v programu budou chtít dostávat více peněz, používat méně pesticidů.

Další typ investice do zeleně v jihozápadní oblasti města plánuje prostějovská radnice. V okrajové části za bývalou cihelnou má vzniknout na podzim 2023 biocentrum s několika druhy stromů a keřů na ploše až 5,5 hektaru. Projekt za zhruba deset milionů korun by mohly podle zástupců města až z 85 procent pokrýt dotace.

V podzemí loví svou kořist nevšední masožravá láčkovka, kterou objevil mezinárodní tým pod vedením vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na výpravě v Borneu. Jedná se o první druh láčkovky, který vytváří podzemní pasti. Rostlina dostala druhové jméno „stydlivá“.

Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Místo s rozmanitou historií v Olomouci už padesát let patří růžím. Jedinečné olomoucké rozárium stojí na místě bývalého pevnostního koliště, později zde byla městská skládka. Před půlstoletím nastal estestický obrat a nyní ve vyhledáváné rekreační zóně roste tři a půl tisíce keřů různých barev, tvarů i vůní.

Na výstavě Živé pasti návštěvníci začátkem června zavítají do světa masožravých rostlin plného vzácných unikátů ve sbírkových sklenících v olomouckých Smetanových sadech. K vidění budou i desítky let staré rostliny, masožravé rostliny s velkými pastmi nebo jedinečná sbírka vodních „masožravek“.

Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.

V průběhu jarní etapy květinové výstavy Flora představovala centrální alej ve Smetanových sadech pro některé návštěvníky parku zklamání, vlivy počasí totiž o několik týdnů zpozdily rozkvět trvalkových záhonů. Výstaviště Flora Olomouc plánuje část ozdobných políček v hlavním parkovém bulváru upravit do ornamentální verze.