Patnáct Kamenů zmizelých za židovské občany Prostějova, kteří byli zavražděni za druhé světové války, uloží dnes spolek Hanácký Jeruzalém v ulicích města. Z více než dvanácti set zdejších Židů holocaust přežila pouze stovka. Transporty do koncentračních táborů začaly v červnu před osmdesáti lety.

Hlavní weby, které v českém prostředí léta zveřejňovaly fake news, jsou sice momentálně zablokované, rozhodně to ale neznamená, že by se dezinformace přestaly šířit. V řetězových mailech se nyní hojně objevují fotky nacistů, kteří mají být údajně z Ukrajiny, a také hajlující prezident Volodymyr Zelenskyj.

Nešťastná událost, která se stala krátce po konci druhé světová války na Přerovsku, připomene na začátku března promítání v kině Hvězda. Filmy mají hromadnou vraždu na Švédských šancích nejen připomenout, ale také uctít památku 267 obětí, které příslušníci československé armády nechali pohřbít v hromadném hrobě.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.

V soukromém životě podniká v právu a nemovitostech. Denně se schází s řediteli velkých firem, s nimiž dojednává obchody. Jakmile ale z práce přijde domů, odhodí počítač do kouta, nasadí batoh, připraví fotoaparát a vyráží do celého světa prozkoumávat opuštěné objekty. Kvůli unikátním snímkům se urbexerka Alex klidně nechá prohnat smečkou zuřivých psů.

K nejtragičtějším nacistickým masakrům za druhé světové války v českých zemích patří vypálení moravské obce Javoříčko nedaleko hradu Bouzov na Litovelsku nacisty na samém sklonku války. Jako odvetu za pomoc partyzánům a po incidentu místní partyzánské skupiny obklíčili nacisté před 75 lety, 5. května 1945, osadu a 38 mužů a chlapců starších 15 let na místě zastřelili. Většinu domů zničili pancéřovými pěstmi a zápalnými granáty.

Do Olomouce zavítá v pátek 6. září mládežnický orchestr Siam Sinfonietta z Bangkoku. Vystoupí v Redutě Moravské filharmonie Olomouc od 19.00 s programem převážně thajské současné hudby.

Silueta romantického hradu Bouzova zdobí zlatou minci, kterou dnes vydala Česká národní banka (ČNB). Mince má nominální hodnotu 5000 korun a v novém desetidílném cyklu zlatých mincí Hrady ČR je třetí v pořadí. Vydáno bude 3000 mincí v běžném a 7400 mincí ve špičkovém provedení. Na ražbu mincí bylo použito 162 kilogramů zlata, uvedl při představení mince přímo na Bouzově ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček.

Olomoucký krajský soud dnes v odvolacím řízení potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který se domáhal navrácení státního hradu Bouzov. Žaloba na Národní památkový ústav, který hrad odmítl v květnu 2014 vydat v rámci církevních restitucí, není podle soudu důvodná. Stejné rozhodnutí vydal již loni v srpnu olomoucký okresní soud, řád se však proti němu odvolal. Podle právní zástupkyně řádu Lenky Charvátové není vyloučeno, že se řád dovolá k Nejvyššímu soudu.

Na olomouckém hřbitově byly letos nalezeny ostatky žen a dětí, které byly popraveny šest týdnů po skončení druhé světové války na Švédských šancích u Přerova. Pozůstatky téměř sto dvaceti lidí budou v pátek 14. října převezeny za přítomnosti faráře z Olomouce do Přerova. Uloženy budou v bedně na přerovském hřbitově, kde odpočívají mužské oběti tohoto masakru. Po dlouhých jednasedmdesáti letech se tak sejdou na jednom místě ostatky všech obětí hrůzného krveprolití, které se odehrálo v noci z 18. na 19. června roku 1945 na kopci nad Přerovem. Tragický kruh by se měl tímto uzavřít…