Výzkumu a šlechtění rostlin, které zvládnou i velmi nepříznivé podmínky, se věnují vědci z olomouckého ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Ve spolupráci s odborníky ze Saúdské Arábie se zaměřují na vytvoření odrůd datlovníku, rýže nebo pšenice, které přinesou větší výnosy i v extrémně suchém a horkém podnebí.

Po šesti letech se podařilo vědcům z mezinárodního týmu, ve kterém byli i olomoučtí odborníci, rozluštit dědičnou informaci hrachu setého. Na výzkumu spolupracovaly laboratoře z celého světa. Výsledky výzkumu podle vědců přispějí ke šlechtění nových odrůd, díky nimž by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu. Informovali o tom zástupci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Svou práci vědci publikovali v prestižním vědeckém časopisu Nature Genetics.

Národní cenu Česká hlava, která je nejvyšším vědeckým vyznamenáním v České republice, získá za celoživotní přínos k rozvoji genetiky rostlin a aplikaci získaných výsledků v praxi, olomoucký rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel.