Češi si dnes připomenou výročí událostí spojených se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc. Letošní podoba oslav svátku Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva bude kvůli epidemii koronaviru ale jiná než v předchozích letech, nebudou organizované a z velké části se přesunou do on-line prostoru.

Jana Přeučila známe jako herce a mimo jiné vysokoškolského pedagoga. Jen málokdo však ví, že i jeho se dotkly komunistické politické procesy v padesátých letech. Společně s Miladou Horákovou stanul před soudem jeho tatínek František, majitel nakladatelství Pamir a poslanec za Československou stranu národně socialistickou.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu 267 lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník čs. armády Karol Pazúr před 75 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.

Paměť národa objevila výjimečný příběh milosrdenství. Dvě české studentky učitelství Květoslava Bartoňová a Věra Kristová v roce 1946 zachránily pětačtyřicet dětí ze dvou východoslovenských vesnic z Vyšné a Nižné Pisané, z tzv. Údolí smrti. Děti trpěly nepředstavitelnou bídou, hladem, nemocemi, žily v zemljankách, polorozpadlých chalupách v roztrhaném oblečení, bosé, některé z nich ztratily oba rodiče během 2. světové války. Tyto dvě dívky je přivezly do Olomouce a obdivuhodně se nasadily.

Spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů. Jméno Jiřího Padevěta netřeba představovat. Ředitel nakladatelství Academia ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ zažíval. Právě tak se jmenuje také jeho pořad na internetové televizi Stream. Držitel ocenění Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal o tom, co ho nejvíce štve na dnešní politické kultuře, proč má chuť vstoupit do politiky a také o zapomenutých hrdinech nedávné doby.

V neděli 17. listopadu, 30 let od sametové revoluce, se v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci uskutečnila jako připomínka události listopadu 1989 Okupační stávka 2019.

Každý moment listopadu 1989, ikony revoluce i zapomenutí lidé, kteří sehráli v té době důležitou roli. Poslední okamžiky komunistického režimu, vzpomínky ze světa disidentů a mladých lidí, kteří se v atmosféře normalizačního Československa snažili žít svobodně. Všechny tyto informace a vzpomínky na dobu těsně před revolucí před třiceti lety obsahuje nová kniha Olomouc 1989, kterou na ve čtvrtek na radnici představil historik a vedoucí kolektivu autorů Miloslav Čermák.

Moravské divadlo v Olomouci uvede k 30. výročí sametové revoluce autorskou studentskou hru s názvem Samet a scénické čtení inscenace Tři smrti Martina Šmída. Oba texty vzešly ze studentské soutěže o původní dramatický text, kterou divadlo vyhlásilo na začátku letošního roku. Do výzvy divadla se se svými texty přihlásilo 12 studentů středních a vysokých škol. Uvedeny budou o víkendu 16. a 17. listopadu, řekl mluvčí divadla David Kresta.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.

Silný a napínavý příběh českého leteckého esa, jeho kamarádů i bezbřehou lásku k létání přináší do kin film Narušitel. Režie se ujal teprve osmnáctiletý umělec z Hradce Králové David Balda, pro kterého je to již druhý celovečerní film. Ve snímku Narušitel se objeví herecké hvězdy Jiří Dvořák, Petr Kostka, Stanislav Zindulka, Veronika Arichteva nebo Pavel Neškudla.