Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Brutální vraždu 267 lidí, převážně žen, dětí a starců, nařídil důstojník čs. armády Karol Pazúr před 75 lety, v noci z 18. na 19. června 1945.

Masakr karpatských Němců ze Slovenska čs. vojáky na návrší Švédské šance nedaleko Přerova byl jedním z nejhorších případů msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.

Přes čtyři metry vysoký kovový kříž byl odhalen a vysvěcen nedaleko Přerova na kopci zvaném Švédské šance, kde připomíná poválečný masakr 267 karpatských Němců. Odhalení kovaného kříže, kterému přihlížela více než stovka lidí z okolí i zástupci Karpatskoněmeckého spolku na Slovensku, bylo součástí dnešní vzpomínkové akce v Přerově.

Na kopci zvaném Švédské šance u Přerova, kde se odehrál v polovině června 1945 poválečný masakr karpatských Němců, bude tuto neděli slavnostně vysvěcen obří kovaný kříž. Memento z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy bude lidem připomínat 267 obětí zřejmě nejhorší msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu. Kříž je symbolicky prostřílen a zdobí ho trnová koruna. Jeho odhalení bude součástí vzpomínkové akce i společné modlitby.

Poválečný masakr karpatských Němců u Přerova bude od jara lidem připomínat čtyřmetrový kovaný kříž. Memento z dílny uměleckého kováře Jiřího Jurdy bude vztyčeno na kopci zvaném Švédské šance, kde bylo v červnu 1945 zabito 267 lidí. Kříž bude symbolicky rozstřílený, zdobit ho bude trnová koruna. Radnice za dílo zaplatí 300 000 korun, řekla mluvčí Lenka Chalupová. Historici řadí masakr mezi nejhorší případy msty na německy mluvícím obyvatelstvu v poválečném Československu.

Po 72 letech leží všechny oběti poválečného masakru na návrší zvaném Švédské šance u Přerova na společném místě na přerovském hřbitově. K ostatkům mužů byly dnes uloženy ostatky téměř 200 žen a dětí, které byly až loni nalezeny na olomouckém hřbitově.