Nějaký z nástrojů umělé inteligence použilo 45 procent žáků středních škol a druhého stupně základních škol. Nejpoužívanějším nástrojem mezi nimi je ChatGPT, který využilo 89 procent z nich, na druhém místě se umístil Photomath. Žákům zároveň přijde výuka ve škole poměrně často nezajímavá a mají problémy se na ni soustředit. Chybí jim například debatní a diskusní hodiny, které považují za nejvíce přínosné. Zároveň by chtěli technologie ve výuce využívat častěji. Vyplývá to z průzkumu, který pro neziskovou organizaci Nekrachni zpracoval analytický ústav STEM. Výsledky dnes novinářům představili zástupci organizace.

Tak trochu proti školskému systému se se svými klienty vydává pedagogická poradkyně Veronika Nevrlá z Olomouce. V hanácké metropoli si po letech praxe na učitelské pozici otevřela svou kancelář, kde rodičům a dětem pomáhá najít příčiny problémů ve škole. Řada trablů přitom podle ní nepochází od dětí, ale právě z rodinného prostředí či systému vzdělávání, který se příliš orientuje na známky a málo na propojení výuky s praktickým životem. „Rodiče chtějí jedničky, aby děti byly dobré. Postupně zjišťují, že učení není jen o výkonu a nějakým způsobem upouští páru. Je to proces třeba na půl roku,“ míní poradkyně, která aktuální poznatky poskytuje na přednáškách také školám a pedagogům.

Podle odhadů některých zpracovatelů masa v Česku chybí v současné době až pět tisíc řezníků, důvodem je podle nich především klesající zájem mladých lidí o učňovský obor řezník-uzenář. Počty absolventů přitom nedokážou pokrýt poptávku po těchto zaměstnancích. Podle dat Národního ústavu pro vzdělávání tento obor loni absolvovalo 83 lidí, v roce 2020 bylo absolventů 59. Odhad počtu řezníků, kteří chybí v českých firmách, vychází podle výrobců z údajů Českého svazu zpracovatelů masa.

Školáci se kvůli obavám z kritiky bojí dělat chyby a často přemýšlejí nad tím, k čemu jim učivo v životě bude. Když nemají pocit, že má smysl, ztrácejí motivaci. Známky a písemky je stresují. Důležité jsou pro ně dobré vztahy se spolužáky i učitelé, od kterých si přejí cítit respekt. Vyplynulo to průzkumu, který Nadační fond Eduzměna udělal ve 23 školách.

Po maturitě pracoval jako dělník v krachující fabrice na ponožky, školou procházel s odřenýma ušima i kvůli četným poruchám učení a anglicky by si neobjednal ani jídlo v restauraci. Dnes patří čtyřicetiletý Bronislav Sobotka mezi nejznámější propagátory anglického jazyka v Česku. Přes den učí studenty na brněnské Masarykově univerzitě, po večerech pak natáčí výuková videa, která sleduje desetitisíce lidí.

Přes pět set odběratelů již nasbíral patnáctiletý Marek Slouka ze Zábřehu, který trpí autismem, ale točí videa z nejrůznějších míst, a dává je na YouTube. Podle jeho rodičů mu to pomáhá v překonávání nemoci. Poslední video s pořadovým číslem 37 je z vrcholu Velkého Kosíře na Prostějovsku.

Pokud byste hledali příklad úspěšného českého start-upu, který boduje nejen v tuzemsku, ale také na mezinárodním poli, brněnská společnost Gauss Algorithmic zabývající se analyzováním velkých dat, strojového učení a prediktivní analytiky, je dokonalým příkladem. Firma vedená Johnsonem Darkwahem se v loňském roce zařadila mezi padesát nejrychleji rostoucích technologických firem na českém trhu. Nejen o tom se v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal ředitel Gauss Algorithmic Johnson Darkwah.

Hned na úvod bychom se mohli pochválit, jak skvěle nám jde online výuka, protože jsme se současným stavem počítali, připravovali se na něj a proto jsme činili veškerá opatření, abychom zavřením škol nebyli zaskočeni. A byla by to pravda. I tak přese všechnu zkušenost z jara, přípravu a ostražitost, má zavření škol na naši ScioŠkolu, na pedagogy, průvodce, na žáky a na jejich rodiny velký dopad. Stejně jako na jiných školách.

Unikátní kvantové pravítko, které může v budoucnu výrazně zvýšit výpočetní rychlost umělé inteligence a také posílit bezpečnost kvantové komunikace, se podařilo experimentálně sestrojit odborníkům ze Společné laboratoře optiky Přírodovědecké fakulty UP a Fyzikálního ústavu AV ČR. Studium kvantových stavů z pohledu jejich praktického využití pro strojové učení trvalo dva roky. Výsledky bádání vědců byly zveřejněny v prestižním časopise Physical Review Letters.

Akce s názvem Noc vzdělávání startuje ve středu 27. března v 17:00 a je určena pro rodiče, učitele, studenty i širokou veřejnost.