Krajské asistenční centrum pomoci ukrajinským uprchlíkům se kvůli vyšší kapacitě přestěhuje do Hanáckých kasáren. Otevře se v pondělí ráno. Hned v pondělní odpoledne proběhne také první den materiální sbírky.

Neměli bychom zapomínat, kdo nás ve druhé světové válce osvobodil, neměli bychom Rusko kritizovat – to je jen jedna z myšlenek, které se šíří českou dezinformační scénou. Objevují se ale i spekulace, že ve skutečnosti žádná válka není a jde jen o blamáž médií. Za schvalování útoků na Ukrajinu policie řeší například příspěvky Zdeňka Ondráčka, bývalého poslance a lídra královéhradecké kandidátky KSČM.

Pořád jsme doufali, že k tomu nedojde. Rusko dnes napadlo suverénní stát v plné své síle. Vše k tomu ale směřovalo. Analytici a politologové v poledních dnech tentokrát překvapivě přesně předpověděli, že k tomu dojde. Důvodů je několik. Ve svém komentáři pro Drbnu je shrnuje politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.

Neziskové organizace v České republice vyhlásily sbírky na pomoc lidem na Ukrajině v souvislosti s ozbrojeným konfliktem, který na jejich území rozpoutal Putinův režim. Zájemci mohou finančně přispět ve sbírkách osvědčených organizací jako jsou Člověk v tísni nebo Charita Česká republika. Výtěžek většiny sbírek pomůže lidem zasaženým válkou zajistit základní životní potřeby.

V šestadevadesáti letech zemřel ve Vojenské nemocnici v Olomouci válečný veterán Viktor Ráža. Svůj příběh popsal rodák z historického regionu Volyň pro organizaci Paměť národa. Za války jako chlapec roznášel tiskoviny ilegální organizace Blaník, v roce 1944 vstoupil do 1. československého armádního sboru.

Památník v severním Nizozemí připomíná smrt šesti československých pilotů 311. bombardovací perutě RAF. Zahynuli při útoku stíhaček Luftwaffe 11. dubna 1942. Byl postaven díky finanční sbírce místních zemědělců a odhalen v říjnu letošního roku. Pomník připomíná také památku krajana, rodáka z Konice na Prostějovsku, podplukovníka Karla Rychnovského.

„Českomoravský prostor se nesmí nikdy ponechat v takovém stavu, který by umožňoval Čechům tvrdit, že je to jejich prostor. Někdy nezbude nic jiného, než Čechy poněmčit a převychovat, nebo postavit nakonec ke zdi.“ Tyto věty pronesl vysoký představitel SS a policie, tehdy sedmatřicetiletý Reinhard Heydrich na shromáždění nacistických funkcionářů několik dnů po svém příjezdu do Prahy. Na základě Hitlerova pověření byl před 80 lety, 27. září 1941, jmenován zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě s cílem zlomit odboj a odpor českého lidu. Reakcí byl atentát na tohoto kata českého národa provedený skupinou statečných českých odbojářů, kterému v červnu 1942 podlehl.

Jiří Fišer se svým bratrem Josefem byl jeden z mnoha dvojčat, na kterých lékař Josef Mengele prováděl své podivné pokusy. Oba byli zavřeni do koncentračního tábora v devíti letech. Osvobození se dočkali po devíti měsících 27. ledna 1945.

Budova bývalé školy v Javoříčku hostí netradiční výstavu. Až do konce roku 2020 je v jejích v prostorách k vidění expozice „Českoslovenští legionáři mezi námi“. Připomíná 100. výročí návratu účastníků zahraničního vojenského odboje přes Sibiř do vlasti. Právě v září 1920 vyplula z ruského Vladivostoku loď Heffron, jejímž úkolem bylo dopravit do Československa poslední legionáře. 

Velmi správně zareagovali v neděli 28. června odpoledne houbaři, když oznámili policistům, že v lese u Horních Hoštic u Javorníku nalezli předmět připomínající munici. Kromě košíku si totiž na procházku lesem vzali také detektor na vyhledávání kovů, který jim prozradil, že se na vrcholu zalesněného kopce, poblíž svážnice, nachází nějaký předmět.