V Sudetech mého dětství, asi tak před čtvrtstoletím, se o německé minulosti kraje raději moc nemluvilo. Možná to bylo tehdy oživeným strachem z majetkových nároků ze strany vysídlených občanů, každopádně byli Němci tématem do značné míry tabuovým. Objevovat německé pozůstatky v krajině a na půdách bylo dobrodružné. Odpovědi na dětské otázky se často napájely ještě z těsně poválečné, výhradně české a příslušně černobílé podoby tohoto diskurzu. Ve školní vlastivědě kolem roku 2000 nás raději nechali z tabule přepisovat absurdní, tehdy obzvlášť rychle zastarávající seznamy zpracovatelských průmyslů v jednotlivých českých regionech. O některých významných místních rodácích se vědělo, pro jistotu se ale Karl jmenoval po česku Karel a Johann Christoph byl Jan Kryštof.

Pracovníci Vlastivědného muzea z Jeseníku začali sbírat příběhy, které se v kraji pod Pradědem staly, vypráví si je pamětníci nebo se jen tradují. Drobné historické události postupně mizí z paměti, proto je chce muzeum v unikátním projektu zapsat a uchovat pro další generace.

Extrémní mrazy, bouřky i sucha. Výjimečné projevy počasí za čtyřicet let v Jeseníkách představí výstava v prostorách katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Záznamy neobvyklých jevů i historické přístroje přiblíží zájemcům oblast meteorologie.

Podzim je časem vzdělávání. Pojďte se dozvědět něco více z naší historie a ponořit se do zajímavostí o kterých jste neměli ani ponětí. Jesenické muzeum přináší výstavu k výročí pádu komunistického režimu. Jestli vás zajímá rok 1989 i 70. a 80. léta je tahle výstava to pravé. Šumperské muzeum se zase rozhodlo zaměřit spíše na sametovou revoluci a poslední dvě desetiletí komunistického režimu.

Ve větším a lépe chráněné jsou sbírkové předměty Vlastivědného muzea Jesenicka. To totiž opustilo nevyhovující pronájem v Tovární ulici v Jeseníku a přesunulo depozitář do bývalé výrobní a skladovací haly v Beskydské ulici.