Olomouc má novou interaktivní mapu židovské kultury, kterou vytvořili zástupci Univerzity Palackého a Muzea umění. Mapa zachycuje dvě desítky stanovišť mapujících dějiny židovské komunity ve městě. Kromě textů obsahuje i bohatý audiovizuální materiál a fotografie.

Dalších 13 kamenů zmizelých bylo ve čtvrtek instalováno v ulicích Prostějova. Kolemjdoucím připomenou tragický osud židovských obyvatel města za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Termín ukládání pamětních kamenů chtěl prostějovský spolek Hanácký Jeruzalém původně stanovit na datum co možná nejbližší k 75. výročí konce druhé světové války, kvůli epidemii koronaviru musel být ale posunut na závěr června.

V Prostějově bude letos instalováno dalších 18 kamenů zmizelých. Kolemjdoucím připomenou tragický osud židovských obyvatel města za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Řekla to členka rady spolku Hanácký Jeruzalém Jana Gáborová.

Sedmadvacátý leden je Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu a zároveň dnem, kdy byla Rudou armádou osvobozena Osvětim. Co ale tragická událost jménem holokaust znamenala pro židovské obyvatelstvo v Olomouci a okolí? Zodpoví Drbna historička.

Náhrobek vrchního prostějovského rabína Horowitze vyrobený z ušlechtilého bílého kamene byl dnes slavnostně odhalen na místě starého židovského hřbitova v Prostějově. Hřbitov byl zdevastován za nacistické okupace a poté jej nahradil park a parkoviště. Náhrobek nechala na trávníku v parku instalovat americká dobročinná organizace WMSBG Kolel Damesek Eliezer. Plastovou repliku náhrobku, která byla na tomto místě postavena v roce 2013, zničili předloni vandalové a Horowitzův hrob od té doby připomínal pouze kovový rám.

Prostějovská radnice se dnes po několika letech diskusí dohodla s nadací Kolel Damesek Eliezer, spolkem Hanácký Jeruzalém a Federací židovských obcí na pietní úpravě místa starého židovského hřbitova, která bude vycházet z architektonického návrhu zpracovaného pro nadaci. Ve společném prohlášení to sdělili zástupci radnice a židovských organizací.

Filmové sekce, přednášky i koncerty nabídne letošní ročník olomouckého festivalu Dny židovské kultury. Hlavním tématem přehlídky tentokrát jidiš, která byla každodenním jazykem evropských Židů více než tisíc let. Součástí festivalu bude i letos městská hra, která povede zájemce po stopách židovské přítomnosti v Olomouci. Festival s dvanáctiletou tradicí začal včera a v Arcidiecézním muzeu, Konviktu a Vlastivědném muzeu potrvá do 10. listopadu, řekl jeho pořadatel Alexandr Jeništa z Muzea umění v Olomouci.

Hranice na Přerovsku otevřely upravenou proluku u synagogy. Zdobí ji plastika výtvarnice Christine Habermannové von Hoch odkazující na historii hranické židovské komunity, která byla vyvražděna během druhé světové války. Na 197 hranických obětí holokaustu již v proluce upozorňuje také pamětní deska, která je zde umístěna od konce 90. let. Náklady na rekonstrukci prostoru včetně umístění nové plastiky byly přes milion korun, řekl mluvčí radnice Petr Bakovský.

Prvních jedenáct kamenů zmizelých, takzvaných stolpersteinů, bylo dnes odpoledne rozmístěno v několika ulicích Prostějova. Kameny kolemjdoucím připomínají tragický osud židovských obyvatel Prostějova za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů.

Prvních 11 kamenů zmizelých, takzvané stolpersteine, bude v září rozmístěno v ulicích Prostějova. Kameny připomenou tragický osud židovských obyvatel Prostějova za druhé světové války přímo u domů, ve kterých bydleli před odvlečením do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Stolpersteine budou uloženy i za čtyřletou Evu Gottlobovou a sedmiletého Pavla Gottloba, zavražděné v Malém Trostinci, sdělil Michal Šmucr ze spolku Hanácký Jeruzalém, který akci organizuje.