Vysoké školy jsou podhodnocené. Filozofická fakulta UP se přidává ke stávce

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci se přidává ke stávce. Chce tak upozornit na skutečnost, že je nejen vysoké školství dlouhodobě finančně podhodnocené. „Stávka za důstojné podmínky pro univerzitní výuku a další práci na VŠ je v tuto chvíli ohlášena na 17. října na Filozofické fakultě UK v Praze a Filozofické fakultě UP v Olomouci. Na fakultách deseti univerzitních měst mezitím vznikají stávkové výbory,“ uvedla v tiskové zprávě organizace vysokoškolských vyučujících s názvem Hodina pravdy.

Na olomoucké filozofické fakultě se stávkou zabývá především vedoucí stávkového výboru František Kratochvíl z katedry asijských studií, který momentálně mapuje, kdo všechno se stávky zúčastní. „V tuhle chvíli máme puštěný dotazník mezi kolegy a zjišťujeme, kdo bude učit,“ vysvětlil Kratochvíl. Velká část olomouckých akademiků, kteří se stávky zúčastní, podle vedoucího výboru vyrazí stávkovat do Prahy před Univerzitu Karlovu.

Na stávce bude Vysokoškolský odborový svaz spolupracovat také s odbory středoškolských a záskladoškolských učitelů. „Žáků je totiž daleko víc, a když nepůjdou děti do školy, tak si toho národ všimne daleko lépe,“ myslí si Kratochvíl. Nejedná se přitom o první stávku akademiků, kteří chtěli na nízké financování vysokých škol upozornit. Podobná stávka, tehdy však hodinová, proběhla už na konci března letošního roku.

Krom pedagogů ovlivní stávka i studenty filozofické fakulty. Ačkoliv ne všichni se o problematiku zajímají, někteří z nich mají jasno. „Ano, souhlasím s tím. Mám v plánu jít na stávku a myslím si, že i spousta mých spolužáků půjde,“ vysvětlila studentka magisterského programu Barbora Benešová. „Upřímně, když člověk vidí, že si učitelé musí brát další projekty, aby mohli finančně fungovat, tak to o výši jejich platů svědčí,“ doplnil vzápětí bakalářský kolega Jan Sládek.

Kratochvíl upozornil, že se nejedná o stávku proti zaměstnavateli, ale za hospodářské a sociální zájmy. „Stávka je proti vládě a proti tomu, že vláda vůbec neplní svoje programové prohlášení, jak se bude věnovat vzdělávání,“ vysvětlil v úvodu Kratochvíl.

Minulý týden ministr financi Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že rozpočet pro školství bude činit 269 miliard korun, přičemž kolem 30,9 miliard by mělo jít na vysoké školy. To je částka o 2,3 miliardy vyšší než loni. V úterý uvedl ministr financí Mikuláš Bek (STAN) na tiskové konferenci, že rozpočet vysokým školám navýší o jednu miliardu.

„Když máte rozpočet asi 31 miliard a přidáte miliardu, tak asi víme, o kolik ten rozpočet stoupne. Víme, že za poslední dvě léta byla inflace v součtu zatím 25 procent. To znamená, že jsme hluboce pod ponorem, navíc v situaci 15 let podfinancovaného sektoru,“ okomentoval děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal, který je zároveň předsedou Asociace děkanů filozofických fakult.

Podle něho není školství pro vládu odvětví, kterému by se prioritně věnovala. „Prioritu vlády si představujeme jinak, než že nominálně nedojde ke škrtům, jak chystali před prázdninami,“ navázal Stejskal s tím, že z přidané miliardy doputuje na filozofickou fakultu pouze zlomek peněz. „Takhle se nezvedneme ze dna tabulek vyspělých zemí a jejich nákladů, které dávají na vzdělanost a vysoké školství,“ pokračoval Stejskal.

Krom olomoucké UP a pražské UK by se do stávky podle Kratochvíla měly zapojit i další univerzity. Mimo jiné jmenoval univerzity v Pardubicích, Hradci Králové, Ostravě a Českých Budějovicích.