Kino v krytu a dobrodružný kvíz. Tak se žáci seznamovali se Sametovou revolucí v Olomouci

Už při scházení ze schodů, které vedou z Purkrabské ulice do Bezručových sadů jsou slyšet zhruba sto metrů vzdálení základoškolští žáci. Ti vyčkávají na naplánovaný program v Krytu civilní obrany, který vznikl krátce po druhé světové válce. Ve dvoupatrovém objektu, který se rozprostírá uvnitř olomouckých hradeb, se budou seznamovat s událostmi listopadu 1989.

Ačkoliv většinou žáci bývají dost živelní, tito trpělivě poslouchají krátkou instruktáž od Petry Riznerové, která bude celým programem provázet. Z chladného podzimního vzduchu vede kolem dvacítky žáků velkými ocelovými dveřmi do znatelně teplejšího krytu. Riznerová nejdřív žáky usazuje v promítací místnosti, kde je čeká půlhodinový dokument. Dobové snímky z centra hanácké metropole se v něm střídají s tvářemi pamětníků, kteří na kameru vypráví o tehdejších událostech. Mezi nimi i Josef Jařab, který byl významnou postavou vzepření se minulému režimu, nebo herečka Ivana Plíhalová.

„Sametová revoluce se sem z Prahy přesunula až další den – 18. listopadu. Nejdříve začala v tehdejším Divadle Oldřicha Stibora, kde se neodehrálo plánované večerní představení,“ začíná vyprávět průvodkyně Riznerová v druhém patře krytu, zatímco se v tom prvním žáci dívají na dokument. Na zdech místnosti jsou zároveň vylepené dobové fotografie, které zachycují stěnu z kartonových krabic před tehdejším sídlem KSČ, letáky vylepené v Denisově ulici, nebo lidmi a transparenty zaplněné Horní náměstí.

Na to samé představení měla, podle Riznerové, přijít hned následující den řada komunistických představitelů. „Herci tam přemýšleli, jestli vůbec budou hrát, nebo jestli vystoupí proti režimu přímo před nimi. Nakonec tedy představení neodehráli a přidali se k celonárodní stávce,“ pokračuje ve vyprávění průvodkyně s tím, že krátce poté se odpor přesunul na Univerzitu. „Tam spousta lidí vystoupila proti režimu a postupně to vygradovalo tak, že se studenti i s mnoha vyučujícími vzbouřili,“ navazuje.

Mezi vyprávěním se podvědomě otáčíme k fotografiím zachycující shromáždění na olomouckém Horním náměstí. „Nejen studenti, ale všichni, co s minulým režimem nesouhlasili se ve velkém počtu shromáždili na Horním náměstí a policie to tam tehdy hlídala,“ komentuje Riznerová s tím, že lidé věděli o tom, co se stalo pár dní předtím na Národní třídě. „Nemohli si být jistí, že se tam taky něco nestane. Policisté byli v antonech a přihlíželi tomu. Lidé si nemohli být jistí, že se jim podaří svrhnout vládu, ale měli velké přesvědčení, že se něco po té době může dít,“ dodává.

Jako další projev revoluce zachycují fotografie kartonové stěny před tehdejším budovou okresního výboru komunistické strany. „Je to taková ryze olomoucká záležitost. Nemám informace, že by se to dělo i jinde,“ objasňuje průvodkyně a ukázala na fotografii. Tehdy před sídlem KSČ, kde dnes sídlí Právnická fakulta UP, postavili občané velkou zeď z kartonových krabic, na které psali různá protirežimní hesla. „Lidé se tam chodili dívat a přidávali další krabice. Stalo se to takovým symbolem Sametové revoluce v Olomouci,“ doplňuje.

Pár minut na to už přichází žáci, kteří mají za sebou film. Průvodkyně Riznerová pro ně má připravenou poslední část vzdělávacího dopoledne. Ve členitém druhém patře jsou rozmístěné papíry s kvízovými otázkami, které reflektují zmiňovaný dokument. Jejich prvním úkolem je najít listy se zadáním, přičemž jen v některých místnostech funguje osvětlení. Tam, kde nefunguje, si musí pomoct svítilnami v telefonech.

Po zhruba dvaceti minutách už všichni žáci našli kvízové papírky a sešli se zpět v místnosti s fotografiemi. Mezi ryze vědomostními otázkami, jako je název ulice, ve které byly vylepené letáky, nebo den, kdy revoluce v Olomouci začala, byla i otázka bez správné odpovědi – kdo je pro žáky nejvýznamnější postavou revoluce. Při vyhodnocování této otázky zaznívá zejména jméno Václava Havla, případně Josefa Jařaba.

Tím program pro žáky končí. Z místnosti všichni schází po schodech a s Riznerovou v čele vychází zpět do Bezručových sadů, kde je po téměř hodině a půl znovu tepleji než předtím. „Bylo to zajímavé, dozvědět se o tom, jaké to tady bylo,“ řekl Martin, jeden ze žáků. „Určitě Václav Havel a Občanské fórum,“ odpověděl vzápětí na otázku, co mu nejvíc utkvělo v paměti. „Z Olomouce asi ten průvod,“ navázala vzápětí spolužačka Nela.

Vzdělávací program pro žáky zajišťuje nezisková organizace Post Bellum. Kryt civilní obrany mohou třídy ze základních i středních škol navštívit v dopoledních hodinách až do pátku 24. listopadu.