Před 85 lety zemřel Jan Opletal. Mladý student z Litovelska se stal symbolem vzdoru nacistům
Před 85 lety, 11. listopadu 1939, zemřel na následky střelného zranění čtyřiadvacetiletý student Jan Opletal. 28. října v den výročí vzniku státu se v Praze zúčastnil protinacistické demonstrace, která byla okupanty brutálně potlačena. Právě při této události byl mladík z prosté rodiny z Lhoty nad Moravou na Litovelsku postřelen. Jeho smrt vyústila v další vlnu odporu, důsledkem bylo i uzavření vysokých škol.
Jméno Jana Opletala spojuje v dějinách českých zemí 28. říjen se 17. listopadem a zůstává symbolem hrdého vzdoru nacistům. Smrt čtyřiadvacetiletého studenta medicíny 11. listopadu 1939 po brutálním zásahu německé okupační moci je považována symbolicky za první československou studentskou oběť druhé světové války. O půl století později se v listopadu 1989 stala připomínka Opletalovy památky jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu.
Jan Opletal, tehdy student čtvrtého ročníku lékařské fakulty Univerzity Karlovy, byl postřelen 28. října 1939, v den výročí vzniku Československa na rohu Žitné a Mezibranské ulice během demonstrace proti německé okupaci.
Student byl tehdy místopředsedou studijní samosprávy Hlávkových kolejí a den před demonstrací v Praze, které se poté zúčastnilo 100 tisíc lidí, vyzval v emotivním projevu studenty, aby se demonstrace zúčastnili. Podle spisovatele Zdeňka Vyhlídala, který napsal o Opletalovi knihu, nebyl Opletal náhodnou obětí. „Gestapo bylo v té době posedlé hledáním studentského vůdce, ale žádný takový neexistoval. Po Opletalově projevu nabyli dojmu, že by jím mohl být právě on,“ napsal.
Nacisté demonstraci tvrdě potlačili. Zraněno bylo na 400 lidí a přímo na místě zemřel mladý pekařský pomocník Václav Sedláček, zasažený střelou do srdce. Opletal utrpěl průstřel břicha a operován byl v nemocnici na Karlově náměstí.
Podle Vyhlídala ale nestříleli na demonstranty jen vojáci, v davu byli i zfašizovaní studenti německé techniky, kteří měli u sebe civilní revolvery. Opletal během léčení odmítal jíst, bál se, že je jídlo otrávené. Podle Vyhlídala zemřel 11. listopadu v podstatě vyčerpáním. Jiné prameny ale připomínají, že se u něj kvůli průstřelu střev rozběhl zánět dutiny břišní.
Opletalův pohřeb 15. listopadu se stal velkou manifestací proti okupantům, na Albertově se sešlo na 10 tisíc lidí. O den později proběhlo poslední rozloučení s Janem Opletalem také v rodné obci Náklo.
V noci z 16. na 17. listopadu 1939 se uskutečnil zásah, namířený hlavně proti českým vysokým školám a inteligenci vůbec. Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů.
Zatčené odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků. Část studentů – méně než dvacetiletí a cizinci – byla nakonec propuštěna, ale přes 1260 jich skončilo v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Ti, co přežili, byli od prosince 1939 propouštěni, poslední se dostali domů až v březnu 1943.
Z Hitlerova rozkazu byly 17. listopadu navíc všechny české vysoké školy uzavřeny, což postihlo přes 15 tisíc studentů a také přes 1200 pedagogických pracovníků.
Uprchlí českoslovenští studenti za významné podpory studentského svazu v Anglii a československé exilové vlády pak iniciovali prohlášení, na jehož základě byl 17. listopad vyhlášen v roce 1941 v Londýně Mezinárodním dnem studentstva.
