FOTOGALERIE: Čtyřicet metrů pod zemí, tma a netopýři. Hasiči trénovali záchranu zraněného speleologa
Ve speleologickém trenažeru, který je součástí Moravského krasu, nacvičovali hasiči ze Šumperska a Jesenicka záchranu zraněného speleologa z hloubky čtyřiceti metrů. Stísněné podzemní komplexy jsou pro hasiče jednou z největších záchranářských výzev.
Podle mluvčí hasičů Lucie Balážové je nutné zásahy pod zemí pravidelně trénovat. "Tentokrát jsme se vydali do speleologického trenažeru, který je součástí Moravského krasu. V jeskynním systému s podzemní řekou, kde nám dělali společnost jen netopýři, si šumperští a jeseničtí hasiči-lezci vyzkoušeli záchranu zraněného speleologa. Ze 40 metrů pod zemí jsme jej ve speciálních nosítkách SKED hlubokým komínem vytahovali pomocí lanových technik na sluneční světlo," popsala náročnou operaci mluvčí hasičů.
Dvoudenní výcvik pokračoval v obci Vír, kde hasiči naopak z ferratové cesty Horní vyhlídka zachraňovali vysíleného a podchlazeného turistu, který už nemohl v náročné cestě sám pokračovat. "Poskytli jsme mu tepelný komfort, zajistili jsem jej do nosítek a pomocí lanových technik jsme jej dostali v těžce schůdném terénu do bezpečí," uvedla Balážová.
Hasiči si tak podle ní vyzkoušeli dva obtížné scénáře, kdy zachraňovali osobu jak z hloubky, tak z výšky. "Při obou záchranných misích čelili klimaticky nepřiznivým podmínkám. V případě podzemních systémů pak práci záchranářů při ostrých zásazích ztěžují další faktory, a to úzké prostory, málo místa pro vybavení, složitá orientace v členitých chodbách, nedostatek kvalitních kotevních míst pro lana, tma, všudypřítomné vlhko a kluzko, délka zásahu a neuvěřitelně fyzicky náročný pohyb v úzkých chodbách," vysvětlila v tiskové zprávě mluvčí.
Při zásahu v obtížných prostorech hasiči navíc čelí velkému tlaku na svou psychiku, proto musí být podle mluvčí musí neustále ve střehu a využívat taktické myšlení.
