Z Olomouce na Princeton. Veslařky díky svým úspěchům v reprezentaci získaly studijní stipendia v USA

Dvěma veslařkám z Olomouce Michaele Uličné a Evě Slepičkové se již příští týden zcela promění život. Odlétají totiž studovat do USA, stipendium na prestižních školách získaly díky svým výborným sportovním výsledkům v reprezentaci.  

"V USA jsou sportovní soutěže mezi vysokými školami na úplně jiné úrovni než u nás. Obzvlášť veslování děvčat je velmi oblíbené téměř jako americký fotbal. Ve školních týmech je například i padesát holek. Nábor probíhá na různých mezinárodních závodech, je běžné, že univerzity posílají nabídky přes sociální sítě, všímají si úspěchů. Obě jsme měly nabídky a kontakty na různé školy a nakonec jsme se rozhodly pro tyto dvě," vysvětluje Michaela Uličná.

Sama bude studovat lingvistiku a germanistiku, Eva Slepičková inženýrství, obě jsou čerstvé maturantky. 

"Je to čtyřleté bakalářské studium. Jedním z největších plusů je to, že školy si zakládají na sportovní úrovni, je to pro ně vizitka. Takže zázemí a kombinace studie s tréninkem jsou úžasné," popisuje.

Pro obě děvčata je to obrovská výzva. "Samozřejmě se bojím, ale zároveň se moc těším. Je to výzva. Ve veslařském týmu jsem jediná Češka, ale na škole je ještě jedna atletka, která je shodou okolností také od Olomouce. Neskutečná výhoda studia v USA je to, že škola a sport jsou propojené. Nestane se, že bych nestíhala školu kvůli tréninku nebo naopak," těší se Eva Slepičková.

S veslováním začala v osmi letech. Její strýc byl předsedou klubu a s dědečkem ji nějaký čas k veslování lákali. Když se jednou nechala konečně přesvědčit, u vody už zůstala. "Už jsem neodešla. Baví mě samotné veslování a také skvělí lidé, kteří jsou okolo," svěřila se.

Obě dívky se nejprve přes dětské soutěže dostaly k dorostenecké reprezantaci na závody v ČR a pak do Polska, v juniorské kategorii byly na mistrovství světa v Paříži a loni v Kanadě, kde skončily třetí. Letos se probojovaly na mistrovství světa do 23 let v Polsku. 

Michaela Uličná začala ovšem s veslováním později, až v jedenácti letech. "Lidé se mě často ptají, jestli veslování člověka neomrzí, protože dělá stále jeden pohyb. Mně osobně na tom strašně vyhovuje, že je to příjemná kombinace individuální přípravy a týmového sportu. Závodíte sám až po čtyři nebo osm lidí, kteří musí být v jednotě. Člověk musí být sám co nejlépe připraven, aby mohl přispět do posádky. Když pak osm lidí táhne za jeden provaz v naprosté souhře, a ta loď letí po vodě, to se neomrzí," říká. Veslaři jsou podle ní navíc kamarádští lidé a přátelství vydrží dlouho. 

Dívka počítá s tím, že se jí bude po domově stýskat. "V době internetu však kontakt s rodinou a kamarády ztratit nemusím. Pro mě je to úžasná zkušenost. Samozřejmě jsem nervózní, ale zároveň se asi mnohem víc těším, než bojím," svěřuje se. Struktura školního roku je podobná jako v ČR, obě dívky proto počítají s tím, že na Vánoce a na prázdniny budou létat domů.