Sluneční mísa z doby železné je celá. Po 120 letech se na Prostějovsku našla chybějící část

Experti z Ústavu archeologické památkové péče Brno v minulých měsících prováděli u Němčic nad Hanou na Prostějovsku rozsáhlý výzkum v místech, kde bude tunel na nové železniční trati z Přerova do Brna. Objevili 1300 objektů nejrůznějšího stáří a téměř stovku hrobů z rozsáhlého pohřebiště ze starší doby bronzové a také ze starší doby železné nebo z období keltského osídlení Moravy. 

Vykopávky přinesly také nečekané odhalení. "Největší hrob nesl zcela neklamné známky předchozích výzkumů, v zásypu i tak zůstalo poměrně mnoho nálezů. Díky výraznému malovanému dekoru se podařilo shromáždit množství zlomků, z nichž se k velkému překvapení podařilo slepit asi třetinu známé sluneční mísy," potvrdil archeolog David Parma.

V okolí Němčic nad Hanou na počátku 20. století totiž působil místní rodák, badatel a učitel Antonín Telička, který shromáždil rozsáhlou archeologickou sbírku. V lokalitě Nad hliníkem se Telička v roce 1901 dostal do hrobu ze starší doby železné a našel unikátní sluneční mísu s malovaným ornamentem. "Mísa je jedinečným dokladem symboliky a náboženských představ starší doby železné," podotkl Parma. 

Archeologové objevili při průzkumu D55 u Přerova pozůstatky pravěkých osad

Čtvrtek, 6. listopadu 2025, 19:08SpolečnostPřerovsko

Pozůstatky několika pravěkých osad a významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu trasy dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Experti odhalili přes 300 archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu...

Oborníci z Ústavu archeologické památkové péče spolu s archeologem z přerovská muzea Alešem Drechslerem nyní prokázali, že letošní nález patří k Teličkově míse. "V současné podobě je nádoba z muzea evidentně doplněna sádrou a do chybějícího výseku patří letošní zlomek. Odpovídá průměr okraje i rozložení výzdobných prvků. Přesně po sto letech od úmrtí Antonína Teličky se tak díky stavbě nové železniční trati podařilo dohledat hrob, z něhož sluneční mísa pochází, což má zásadní vědeckou hodnotu," neskrývá nadšení archeolog Parma.

Experti tak znají rozměry hrobu, jeho konstrukci a mají indicie, že původně šlo o hrob, do kterého bylo uloženo nespálené tělo, což je unikát. "Dokonce i víme jakým způsobem byl hrob zřejmě nalezen, částečně ho totiž porušil zářez úvozové polní cesty," sdělil Parma.

Jedinečná souhra okolností ovšem přináší také malý muzejnický zádrhel. Zatímco Teličkův exemplář je majetkem Muzea Komenského v Přerově, nově objevený kus patří Olomouckému kraji a stane se součástí sbírek Muzea a galerie v Prostějově. "Fyzického slepení obou částí se tedy asi v blízké budoucnosti nedočkáme," dodal archeolog.