Na hradě Šternberk dokončili odborníci rozsáhlé restaurování unikátního souboru 13 kachlových kamen, které si na hrad přivezli jeho někdejší majitelé, Lichtenštejnové. Všechna restaurovaná kamna jsou součástí prohlídkové trasy hradu a návštěvníci budou mít možnost si je prohlédnout v následující sezoně, sdělila kastelánka hradu Hana Gottwaldová. Práce stály zhruba 1,5 milionu korun, na obnově pracovaly tři restaurátorky půldruhého roku.
Soubor historických kachlových kamen je vzácně dochovanou součástí fondu hradu. Jejich vznik je datován v rozmezí od 16. do 20. století. Pocházejí tak z různých historických období od renesance přes klasicismus a rokoko po empír. „Kolekce je zajímavá i svou různorodou barevností a výzdobou. V průběhu restaurování, které se ukázalo těžším, než se zdálo na počátku, objevily restaurátorky spoustu nových skutečností," uvedla kastelánka.
Najevo vyšlo například to, že většina kamen pravděpodobně pochází ze zahraničí a na Šternberk byla dovezena ze Švýcarska, jižního Německa a Tyrolska. Ve dvou z nich se přitom vůbec nikdy netopilo. Zjistilo se také to, že jedny z kamen byly již v minulosti restaurovány. Jedná se tak pravděpodobně o nejstarší restaurátorský zásah dochovaný na kachlových kamnech v Česku. „Podle švýcarských pramenů bylo toto restaurování provedeno koncem 19. století dílnou Josefa Antona Keisera v Zugu a poté byla kamna prodána do liechtensteinské sbírky na Šternberk. Toto historické restaurování bylo velmi kvalitně provedené, a proto bylo při současném restaurátorském zásahu beze změn zachováno, pouze citlivě obnoveno v místech poškození," doplnila kastelánka.
Všechna kamna byla na Šternberk dovezena a instalována mezi lety 1886 až 1920, kdy se uskutečnila velká oprava hradu iniciovaná posledními majiteli, Lichtenštejny. Uvedli to již dříve památkáři na webu Národního památkového ústavu. Kamna byla poškozená a znečištěná, glazura byla na některých místech otlučená a některé kachle byly uvolněné.
Během restaurování odbornice kamna vyčistily a zaměřily se také na spárování a doplnění chybějících částí. Nejsložitější etapou bylo přitom podle nich doplňování, zejména u nejstarších kamen pocházejících pravděpodobně z Tyrolska a datovaných do druhé poloviny 16. století. Tato kamna s náboženskými motivy byla také nejvíce poškozena, s popraskanými kachli a mnohačetným chybějícím původním materiálem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.