Přerovská radnice rozšířila bezdoplatkovou zónu, ve které nebudou noví nájemníci dostávat od úřadu práce příspěvek na bydlení. Od roku 2018 je v okolí nádraží v bezdoplatkové zóně již šest ulic s několika sociálními ubytovnami a desítkami bytů. Nyní k nim přibyly další ulice v centru města, řekla v úterý mluvčí radnice Lenka Chalupová. Město se opatřením snaží bránit tzv. obchodu s chudobou a zároveň řešit potíže s problematickými obyvateli. Opatření by mělo vejít v platnost od 18. června.
Podle mluvčí jsou do této zóny zahrnuty nově lokality, v nichž se město v posledních letech potýká s problematickými lidmi, kteří žijí v pronajatých bytech. Opatření se týká Masarykova náměstí a ulice Kratochvílovy, části Palackého a Wilsonovy. „Řada lidí, kteří tu bydlí, patří k dlouhodobě nezaměstnaným, jsou závislí na systému sociálních dávek, mají na svědomí kriminální delikty, zneužívají alkohol, drogy a svým chováním narušují pocit bezpečí lidí bydlících či podnikajících v blízkém okolí,“ uvedl náměstek primátora Petr Kouba.
Město poukazuje i na to, že nezanedbatelná část rodin, které v centru žijí, má vůči Přerovu dluhy, které jsou prakticky nevymahatelné. Kvůli potížím na oblast více dohlíží policie. „Naše tolerance nemůže být bezmezná, chceme chránit slušné lidi před těmi, pro které je porušování pravidel normou, proto jsme zavedli toto opatření,“ řekl primátor Petr Měřínský.
Bezdoplatkové zóny zavedla i řada dalších obcí a měst. Snaží se tak zamezit „obchodu s chudobou“, kdy na lidech, kteří dostávají doplatky na bydlení, parazitují spekulanti. Ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, které tuto pravomoc obcím a městům dává, má ale své kritiky. Omezení doplatků podle kritiků situaci nepomůže řešit, nežádoucí sociální jevy může naopak prohloubit.
V Přerově jsou od ledna 2018 na seznamu takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů ulice Dluhonská, Husova, Kojetínská, Škodova, Tovačovská a Tovární, kde byla řada ubytoven a sociálních bytů. Zavedení bezdoplatkové zóny bylo podle města účinné. „Předtím žilo v Přerově v 16 ubytovnách 497 lidí. Koncem roku 2018 se počet ubytovaných snížil na 350 osob a v roce 2019 došlo k dalšímu snížení na 308 osob, a méně je tím pádem i ubytoven,“ uvedla vedoucí odboru sociálních věcí a školství Romana Pospíšilová.
V kraji novely zákona o pomoci v hmotné nouzi využila mezi prvními kromě Přerova také obec Stražisko u Prostějova, vyhláška se tehdy vztahovala na jeden objekt, kde je ubytovna. Bezdoplatkové zóny zavedl loni v létě i Lipník nad Bečvou. Příspěvek na bydlení nedostávají noví nájemníci v domech uvnitř historických hradeb včetně náměstí TGM.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
