Rybáři pomocí čipů monitorují využití rybího přechodu v Hranicích. V době tření může jít o stovky ryb denně

"Dříve bývalo zcela běžné, když na řece byly pevné jezy, tak všechny byly opatřené rybím přechodem buď formou odtoku, nebo nějakým vybudovaným korytem. Bečva je osazená hlavně tažnými rybami, jako jsou ostroretka, parma, lipan nebo pstruhové ryby, které se potřebují pohybovat. Když rybě do cesty postavíte pevný jez, tak řeka ztrácí vlastně to nejdůležitější, kdy ryba pokrývá celý tok. Jinak jsou tam mrtvé úseky, které se musí uměle dosazovat," vysvětluje předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Hranicích Pavel Helísek.

Na jezu podle něho kdysi bývala strouha, která byla přirozeným odtokem. Vznikla tam však vodní elektrárna, která je pro ryby smrtelnou překážkou. 

"Provoz na rybím přechodu nyní monitorujeme, ryby mají čipy, které zaznamenávají indikátory. Když se poprvé pustila voda, celý přechod byl plný mníků. To byl první signál, že se přechod začíná využívat. Ryby si na něho musí nejprve zvyknout, očichat si ho, zjistit, že je to bezpečné. V době tření tam mohou být i stovky ryb denně," popisuje Helísek. 

Pro obnovu života v Bečvě, která se stále ještě vzpamatovává z otravy kyanidy, je volný pohyb ryb po řece velmi důležitý. Například ostroretka je podle rybářů schopná putovat až čtyři kilometry. "V roce 2020 byla Bečva vytrávená a generační ryby tam teď nejsou. Většinou jde o dvouleté ryby, které jsme začali vysazovat. Jakmile půjdou do tření, vytíženost rybího přechodu bude značná," předpovídá Helísek.

Rozšiřování hranického jezu zahájilo Povodí Moravy v roce 2020 v rámci protipovodňové ochrany Pobečví. Investice na rozšíření jezu a stavbu rybího přechodu byla téměř 240 milionů korun.