V Dluhonicích na Přerovsku odkryli archeologové rozsáhlé žárové pohřebiště, hroby z období Velkomoravské říše a sídliště zemědělců z 5. tisíciletí před naším letopočtem. Místo začali vědci zkoumat kvůli přípravě stavby silnice. Všechny nálezy z Dluhonic byly odvezeny do laboratoří olomouckého Archeologického centra.
Záchranný archeologický výzkum probíhal od poloviny září a skončil na konci listopadu. Pás, který archeologové zkoumali byl 250 metrů dlouhý a 15 metrů široký. Jednám z nejvýznamnějších objevů několikaměsíčního zkoumání je pohřebiště z období laténské kultury. Podle odborníků vzniklo někdy mezi 2. a 3. stoletím před naším letopočtem.
„Jedná se o výjimečný nález, protože keltské hroby z jiných nalezišť jsou obvykle kostrové a vyskytují se v nižších počtech. Tady se nám podařilo odkrýt několik desítek žárových hrobů, což je opravdu unikátní,“ popsal vedoucí archeolog Marek Kalábek. Archeologové na místě objevili celkem 33 žárových hrobů. Dluhonice se tak staly jedním z nejpočetnějších pohřebišť na střední Moravě.
Neděle, 1. prosince 2024, 18:49
Torzo letadla, které před týdnem objevili dělníci při výkopových pracích v Přerově, pochází podle odborníků z proudového bombardéru Iljušin II-28. Během 50. a 60. let tento stroj létal na nedalekém letišti Bochoř. Asi před padesáti lety tuto část...
Mezi žárovými hroby dominoval hrob keltského bojovníka. Toho pohřbili s jeho železným mečem, kopím a opaskem. „Železný meč s oboustranným ostřím, používali k boji nebo obraně. Na čepeli meče jsme nalezli stopy po zásecích a otlučení,“ vysvětlil první poznatky z analýzy předmětů traseolog Michael Kamarád.
Vedle keltského pohřebiště archeologové odhalili také slovanské kostrové hroby a dvojhroby z 9. a 10. století. Tyto nálezy pocházejí z období Velkomoravské říše. „Podle křesťanského způsobu pohřbívání tělo položili do hrobu s hlavou orientovanou na západ, s nataženými dolními končetinami a většinou bez bohaté výbavy,“ popsal nález kosterních ostatků antropolog Lukáš Šín.
Mezi nejzajímavější objevy patřil hrob ženy uložené původně na dřevěných márách. Jako výbavu měla u sebe keramickou nádobu, křesací soupravu a železný srp s dřevěnou rukojetí. „Jedná se o mimořádný zachovalý předmět vzhledem k tomu, že dřevo se v našich podmínkách obvykle nedochovává,“ řekl Šín. Ve výbavě dalších hrobů se nacházely drobné šperky, železné nožíky, keramické nádoby a také křesací soupravy. Tyto soupravy na rozdělávání ohně se skládaly z železného křesadla a křesacích kamenů z pazourku.
Úterý, 3. prosince 2024, 15:26
Vodohospodáři začali projektovat protipovodňová opatření v obcích na Přerovsku, které na konci června postihly přívalové povodně. Šišemka a Libuška dosáhly dvousetleté vody, zaplavily obydlí a způsobily mnohamilionové škody. Stavební práce by mohly...
Nejstarší osídlení nalezené olomouckými archeology v Dluhonicích je spojeno s kulturou prvních zemědělců žijících v mladší době kamenné. Ti jsou nositeli kultury s tzv. lineární keramikou. Na nalezišti odborníci identifikovali půdorysy dlouhých halových domů, zásobní jámy, pece a zahloubené jámy, tzv. hliníky. „Kromě četné keramiky jsme objevili také štípané nástroje z pazourku, zlomky broušených seker a kamenné mlýny na drcení obilí. Nalezené artefakty nám pomáhají lépe pochopit každodenní život pravěké společnosti,“ uvedl Kalábek.
Po ukončení terénních prací byly všechny nálezy peřvezeny do laboratoří Archeologického centra Olomouc. „Celkem bylo prozkoumáno 51 hrobů a přes 300 sídlištních objektů. Čeká nás analýza a konzervace nalezených předmětů a vypracování nálezové zprávy. Nalezené předměty předáme Muzeu Komenského v Přerově,“ uzavřel Kalábek. Artefakty se stanou součástí sbírek a přispějí k dalšímu zkoumání dějin Moravy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
