Dnes, 10:03
Historické stavby zpravidla procházejí bouřlivým vývojem, a ač se je snažíme zařazovat ke konkrétním stylům, většinou jde o jejich nejrůznější mix zapříčiněný řadou přestaveb. Renesanční zámek ve Ptení na Prostějovsku je jednou z mála staveb, kterou mnoho takovýchto zásahů nepotkalo a zachovala si slohovou čistotu.
Zámek v Ptení vznikl přestavbou tvrze, která na jeho místě stála pravděpodobně od 14. století, kdy je připomínána v pramenech. Pokud bychom vzali za bernou minci rok 1499, kdy začal středověkou tvrz přestavovat Jakub ze Šárova, šlo by o nejstarší renesanční zámek na našem území.
Dostavěn však v tomto roce zámek nebyl, tudíž jde spíše o kuriozitu než o mimořádný unikát. Podobná nej má řada dalších historických památek. Na význačnosti to však zámku ve Ptení mnoho neubírá.
Řadu let vlastnil Ptení i s přilehlými statky významný rod Šárovců ze Šárova. Početní členové rodiny, rozdělení na moravskou a českou větev, vlastnili rozsáhlé statky na Moravě, v Čechách i v okolí Prahy. Členové moravské větve také drželi opakovaně úřad zemského hofrichtera, což byl jeden z nejvyšších zemských úřadů, což jednoznačně dosvědčuje, že Šárovcové patřili k moravské elitě.
Pátek, 8. srpna 2025, 17:09
Až do konce září mají zájemci možnost pohlédnout si tajemné komnaty, křivolaké chodby, zákoutí nebo prostorné sklepy na zámku ve Ptení na Prostějovsku. Památka je přístupná denně, majitel zde vystavuje různé artefakty nebo starý nábytek, který tak...
Konec slávy jim přinesla třicetiletá válka, jelikož se v její úvodní fázi postavili na stranu stavovského povstání proti Habsburkům, které bylo poraženo 8. listopadu 1620 v bitvě na Bílé hoře. Snahy nasypat si popel na hlavu a vlísat se zpět do přízně Habsburků v jejich případě příliš úspěšné nebyly. Většina jejich majetku byla zkonfiskována včetně zámku v Ptení, a tak je čekal exil, nejdříve na Slovensku a v 18. století se potomci rodu definitivně přesunuli do Pruska.
Zámek pak putoval přes mnoho rukou zejména zahraniční šlechty, aby zakotvil v 2. polovině 19. století u Lichtenštejnů, ti pokračovali ve využívání zámku jako hospodářské budovy. Panstvo už na něm nesídlilo minimálně od poloviny 18. století, což vedlo k nutnosti snížit stavbu o jedno patro kvůli neutěšenému technickému stavu.
Neděle, 12. července 2026, 10:25
Před sto šedesáti lety se na našem území odehrálo rozhodující střetnutí mezi Rakouskem a Pruskem o mocenské postavení v Německém spolku. Skončilo porážkou rakouských vojsk v bitvě u Hradce Králové, označované také jako bitva u Sadové či na Chlumu....
Po vyvlastnění byly jeho prostory využívány tělovýchovným spolkem Orel jako tělocvična a kino. Nezájem v posledních stoletích existence zámku mu však přinesl velmi vzácnou historickou hodnotu. Zámek se totiž dochoval ve velmi čisté renesanční podobě, jen málo odlišné od své původní, které by ho zbavily nákladné rekonstrukce, k nimž by zcela jistě došlo, kdyby v něm po celou dobu sídlila nějaká významná šlechtická osobnost.
Takový osud potkal drtivou většinu známých a turisticky navštěvovaných historických staveb. Ačkoliv je vnímáme jako gotické nebo renesanční, jsou často skryty pod nánosy historizujících přestaveb nebo rovnou smíchány s prvky pozdějších slohů. Zámek Ptení se svým čtvercovým půdorysem a nárožními věžičkami však má k renesanční autentičnosti mimořádně blízko. I když bylo později seříznut o jedno patro.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?