Pětadvacet flašinetářů z šesti zemí zamíří o víkendu na své setkání v Pekařově na Šumpersku. Atmosféru doby z přelomu 19. a 20. století navodí flašinetáři na svých nástrojích nejen v samotné osadě, ale také ve Velkých Losinách, Hanušovicích a v Rapotíně. Právě Pekařov má k flašinetům mimořádný vztah, v osadě se totiž tyto nástroje vyráběly před druhou světovou válkou.
"Letos se setkání zúčastní zhruba 25 flašinetářů z České republiky, Francie, Německa, Polska, Slovenska a Slovinska. Absolvují v ČR téměř 14 turné, protože vystoupí v Praze, Liberci, Pekařově a Brně, když ještě část z nich o minulém víkendu zajela do Donoval na Slovensku," uvedl pořadatel akce Martin Černohous z občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné.
Flašinetáři v dobovém oblečení se představí lidem nejprve v pátek u ruční papírny ve Velkých Losinách. Poté se přemístí před hostinec Na Rychtě v Hanušovicích, kde se jejich ručně malované kolovrátky budou zrcadlit v kapotách historických vozidel, které na akci rovněž dorazí, uvedl pořadatel. V Pekařově se jejich setkání uskuteční v sobotu jako součást Pekařovské pouti. Většina z nich přijede s malými přenosnými jazýčkovými nebo píšťalovými flašinety. Někteří vlastní i velký píšťalový flašinet, který může dosahovat rozměrů až dva metry.
Letos bude na setkání ale ještě chybět největší píšťalový flašinet od firmy Franz Kolb&Söhne, který pořádající sdružení koupilo ze soukromých sbírek. Půldruhého metru dlouhý flašinet má 70 klapek a čtyři rejstříky a na světě jsou jen tři jeho exempláře. "Ani letos se nepodařilo dokončit zrestaurování flašinetu s ohledem na jeho velikost a náročnost oprav," uvedl Černohous.
Setkávání flašinetářů má v Pekařově dlouhou tradici. V osadě se před druhou světovou válkou vyráběly v dílně Franz Kolb&Söhne varhany a flašinety. Někdejší zemědělec Kolb tehdy svými výrobky zásoboval celou Evropu i svět. O množství a kvalitě vyrobených nástrojů svědčí i velký počet dochovaných flašinetů v muzejních i soukromých sbírkách nejenom v tuzemsku, ale i v zahraničí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
