Olomoucká nemocnice se zapojila do unikátního projektu. Zabývá se stárnutím a s ním spojenými chorobami
Významné stárnutí lidské populace a rozvoj poruch souvisejících právě se stárnutím jako bezprecedentní výzva pro společnost a zdravotnictví. Tak by se dala ve zkratce označit půda, na kterou se vydali autoři projektu Molekulární, buněčný a klinický přístup ke zdravému stárnutí (ENOCH). Jeho nositelem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, na projektu se však významně podílí také Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzita Palackého. Celkové náklady projektu činí 688,6 milionu korun, olomoucká fakultní nemocnice z této sumy obdržela 42,3 milionu. Projekt je z 85 procent financován z Evropských strukturálních fondů a zbytek jde ze státního rozpočtu.
Výzkum degenerativních procesů
Rozhodující a důležitou roli v projektu hraje Neurologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc. „Naše pracoviště provádí translační medicínský výzkum se zaměřením na oblast neurodegenerativních chorob, vyvíjí nové diagnostiky a testuje nové léčebné metody. Úzce pracuje s výzkumníky ze špičkových zdravotnických institucí, konkrétně s Neurologickým institutem lékařské fakulty ve Vídni,“ uvádí přednosta Neurologické kliniky prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc. Jeho tým se do projektu zapojil jednak přispěním do výzkumu, zejména v programu degenerativní procesy ve stáří, a také sdílením výzkumných zdrojů, technologií a vybavení, především biologických vzorků a klinických dat.
Stěžejní role translační medicíny
Právě zmíněná translační medicína (tedy koncepce zdůrazňující těsnější propojení laboratorního biomedicínského výzkumu s klinickou praxí) hraje v projektu stěžejní roli. „Projekt sjednocuje většinu moravských institucí zaměřených na translační medicínu, které společně s mezinárodními partnery navrhují výrazně zlepšit oblast stárnutí poskytováním lepší zdravotní péče u těch poruch, které zdravému stárnutí brání. Nedávné studie ukazují, že kvalita života starších lidí je výrazně omezována chronickými onemocněními od rakoviny až po degenerativní choroby. V důsledku toho je třeba velkého úsilí v prevenci, lepší diagnostice a léčbě těchto onemocnění. Důležité je, že lepší zdravotní stav starších lidí bude mít za následek, že stárnoucí lidé nebudou zátěží pro společnost, ale spíše přínosem, zejména vzhledem k jejich zvýšené produktivitě,“ vysvětluje profesor Kaňovský.
Čtyři víceoborové skupiny
Partneři projektu proto spojili své síly ve čtyřech víceoborových výzkumných skupinách – Stárnutí a rakovina, Stárnutí a záněty, Degenerativní procesy ve stáří a Modulace stárnutí. „Hlavním cílem projektu je zaměřit se na translační medicínu poruch postihujících stárnutí. Náš projekt má široký výzkumný záběr na většinu poruch s dopadem na moderní evropskou populaci Za účelem řešit některé z nejvíce oslabujících nemocí, které postihují zdraví starších lidí, bude propojen pokročilý klinický výzkum s nejmodernějším základním výzkumem, čímž bude podpořen přenos poznatků z lůžka do laboratoře a opačně,“ doplňuje přednosta Neurologické kliniky.
