Fakultní nemocnice jako druhá na světě používá unikátní metodu na léčbu Parkinsona
Parkinsonova choroba nejde vyléčit, lze však zmírnit její projevy a následky. Neurochirurgická klinika ve Fakultní nemocnici Olomouc jí nyní léči nejmodernějším a nejméně invazivním způsobem, který zatím používají jako první v Evropě a druzí na světě.
Lékaři používají na léčbu onemocnění centrální nervové soustavy, které postihuje pohybové ústrojí, metodu hluboké mozkové stimulace. „Metoda využívá pravidelné elektrické impulsy prostřednictvím implantovaného neurostimulátoru a elektrod zavedených hluboko do mozku,” vysvětlil primář Neurochirurgické kliniky David Krahulík.
Hlubokou mozkovou stimulaci na olomoucké klinice používají od roku 2008. Šest let se tato metoda dělá bezrámově a za poslední rok s použitím O-ramena. „První centrum, které tuto technologii využívá, se nachází v USA, my jsme druzí na světě. Pro pacienty to znamená, že nemají nic namontováno na hlavě a také samotná operace je zhruba o třetinu kratší než stejný výkon při použití starších technologií. Vzhledem k našemu vybavení působíme i jako tréninkové centrum pro celou Evropu, blízký východ a Asii v oblasti hluboké mozkové stimulace,“ popisuje Krahulík unikátnost olomouckého postupu.
Tato technika, hrazená zdravotními pojišťovnami, nahradila dříve využívané operace s nevratnými následky a řadou nežádoucích účinků. „Díky navigačnímu, plánovacímu a zobrazovacímu systému, jež dokáže sloučit předoperační snímky z magnetické rezonance s aktuálními snímky z takzvaného O-ramena, tedy perioperativního rentgenu umožňujícího snímkování v rozsahu 360 stupňů a následné 3D zobrazení přímo při operaci, k přesné orientaci při operaci a v neposlední řadě bezrámový systém NexFrame, přes který se samotné elektrody do mozku zavádějí,” popsal primář.
Navigační systém lékařům umožňuje přesně lokalizovat anatomické struktury mozku, precizně zacílit požadované místo umístění elektrod a přesně sledovat směr chirurgických nástrojů během celé operace. Celý systém funguje podobně jako GPS navigace, ale místo mapy se lékařům zobrazuje mozek a tělo pacienta s přesně naplánovanými body operačního zákroku. „Implantace elektrod a neurostimulátoru jsou i šest hodin trvající výkony. Výhodou nové metody je i zkrácení délku operace zhruba o polovinu. Operace je pro pacienta také méně invazivní a komfortnější, pacient nemá v průběhu operace hlavu pevně fixovanou v rámu,” upřesnil primář.
Samotná implantace elektrod probíhá v lokální anestezii; pacient je tedy po celou dobu při vědomí, aby mohli lékaři průběžně kontrolovat jeho motorické a kognitivní schopnosti. Musí například vyjmenovat všechny měsíce v roce nebo hýbat rukou podle pokynů lékařů. Mozek samotný totiž nebolí, neobsahuje příslušné receptory. Tkáně, které je obsahují, jsou znecitlivěné anestetikem. Po zavedení elektrod následuje implantace neurostimulátoru pod klíční kost, která již probíhá v celkové anestezii.
Odhaduje se, že Parkinsonovou chorobou trpí okolo čtyř a půl milionů lidí, z toho milion evropanů. Výzkumy předpokládají, že se počet nemocných do roku 2030 zdvojnásobí. V České republice je celkový počet nemocných odhadován na šestnáct tisíc lidí. Výskyt plynule stoupá s věkem a ve věkových kategoriích okolo pětašedesáti let je mezi jedním až dvěma procenty populace.
