Přerovská nemocnice obhájila pracoviště původně německé metody bazální stimulace. Připravuje také výukové centrum

Co možná nejdříve po přijetí pacienta na jednotku dlouhodobé intenzivní péče vyplní blízcí nemocného formulář, kde jsou získávány informace o tom, co má pacient rád a na co je zvyklý.

„Oblíbenými předměty, zvyklostmi nebo optickými či sluchovými podněty, jako jsou fotografie příbuzných, vnoučat či nahrávky oblíbené hudby a filmů, vyvoláváme pozitivní stimuly v pacientově vědomí, které dostává správný impuls, což vyvolává v hlavě pacienta při dlouhodobé ztrátě vědomí pozitivní vzpomínky. U nemocného ve vigilním kómatu se řídíme principem, že nemocný má stejné potřeby jako komunikující člověk, jen je není schopen vyjádřit. Takto informujeme i příbuzné, kterým tato informace může pomoci zvládnout náročnou životní situaci. Mohou s nemocným mluvit a i sami mu předávat informace ze známého prostředí,“ popisuje Lenka Nevřelová, zdravotní sestra jednotky dlouhodobé intenzivní péče anesteziologicko – resuscitačního oddělení Nemocnice Přerov a tamní garantka bazální stimulace s tím, že podpora vnímání, pohybu a komunikace jsou jejími základními prvky. 

Metodou bazální stimulace stimulují tamní zdravotníci pacienty už osm let a v současnosti akreditaci úspěšně obhájili. Nyní čeká certifikované pracoviště další výzva – vznik výukového centra. „Všem zapojeným zaměstnancům patří velké poděkování za úspěšně obhájenou akreditaci našeho pracoviště. Metoda bazální stimulace je zdánlivě jednoduchá, ale má nějakou strukturu, metodiku a  certifikovaný tým si potřebuje udržovat a neustále prohlubovat znalosti. Připravujeme i vznik výukového centra, ve kterém budeme vzdělávat zdravotníky z dalších zařízení v regionu,“ nastiňuje vývoj Jiří Ševčík, ředitel Nemocnice Přerov.

Metoda bazální stimulace byla vyvinutá v Německu původně pro práci s postiženými dětmi, našla však uplatnění taky v ošetřovatelství, a to i v Česku.