Lékaři z Ukrajiny mohou pracovat v českých ordinacích. Zatím pomůžou s administrativou či překladem
Do České republiky přišla v souvislosti s válkou na Ukrajině celá řada lékařek a lékařů. Kvůli složitému procesu zapojení do českého zdravotnictví ale nemohou hned vykonávat svoje povolání. Zatím budou proto u českých praktiků pomáhat jako administrativní síly a tlumočníci pro ukrajinské pacienty.
Ordinace jsou přetížené, lékaři chybí
„V důsledku ruské agrese na Ukrajině je v Česku skoro 300 000 uprchlíků, kteří mohou v budoucnu potřebovat lékařskou péči. Mezi utečenci jsou lékaři, ale především mnoho lékařek,“ popsal situaci Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně. „Jejich zapojení do zdravotního systému v ČR je poměrně dlouhodobý proces. Ordinace praktiků jsou ale přetížené právě v tuto chvíli a je velká škoda pro všechny strany, aby lékaři z Ukrajiny pracovali v jiných než medicínských profesích,“ vysvětlil.
V tuto chvíli jsou podle něj v Česku řádově desítky praktických lékařů a lékařek z Ukrajiny. Postupně by se měli připravit na plnohodnotnou práci v ordinaci. To by mělo zmírnit současný personální nedostatek.
Ukrajinští praktici pomáhají rozpoznat léčiva
„Zatím je můžeme zaměstnat pouze jako administrativní síly, nicméně jsou extrémně nápomocní při tlumočení, seznamování se s anamnézou pacientů z Ukrajiny a diagnostikou. Pomáhají nám také s rozpoznáváním léčiv, protože ta se na Ukrajině často liší, a my musíme pacientům napsat to, co máme k dispozici u nás,“ doplnil praktický lékař Cyril Mucha.
Ve své ordinaci již takto lékařku z Ukrajiny zaměstnal a je se spoluprací spokojený. Pacienty z Ukrajiny totiž ošetřuje každý den. „V průměru to vychází na tři až čtyři pacienty denně, většina z nich bohužel neumí jiný jazyk než ukrajinštinu. Moje ruština už není, co bývala, mnozí mladší kolegové se ji neučili vůbec. Takže mít k ruce sílu, která nám s komunikací a péčí pomůže, je velmi užitečné,“ popisuje Mucha.
Společnost všeobecného lékařství ty lékaře, které kolegu nebo kolegyni z Ukrajiny zaměstnají, finančně podpoří. „Pokud bude mít ordinace zájem, může se nám ozvat a my ji propojíme s možnými kandidáty. Jako formu pomoci uprchlíkům pak společnost vyčlenila příspěvek 10 000 korun měsíčně každé ordinaci, která takto uprchlíka na částečný úvazek zaměstná,“ vysvětlil Mucha. Celkem na příspěvek vyčlenili milion korun.
Nedostatek personálu je hlavně na venkově
Nedostatek lékařů se týká zejména venkova, kde starší praktiky jen obtížně nahrazují mladší a o praxe není zájem. „Úbytek praktických lékařů na venkově patří v současnosti mezi nejpalčivější problémy našeho oboru. Dochází zde k minimální generační obměně,“ uvedl Jan Bělobrádek, praktický lékař z Červeného Kostelce na Náchodsku. Počet praktiků do 40 let stagnuje, zatímco počet lékařů starších 60 let se během deseti let zdvojnásobil.
Podle něj k situaci přispívá rostoucí počet mladých lékařek. „Chtějí založit rodinu a věnovat se dětem, a proto volí snazší cestu zaměstnaneckého poměru na kratší úvazek, který je dostupný především ve větších městech. Mladé kolegyně se zdráhají zadlužit se hned na začátku kariéry nákupem venkovské ordinace a pracovat bez možnosti zástupu. A nelze se jim divit,“ uvedl Bělobrádek. Problém se ale týká rovněž mladých lékařů, kteří často dávají přednost životu ve městě.
