Ambulantně a s co nejmenším zásahem. Olomoučtí ortopedi následují trendy při operacích menisků
V případě potíží s kolenním kloubem se mezi nejčastější diagnózy řadí poškození menisku. S využitím miniinvazivních postupů pomáhají pacientům už řadu let také odborníci lékařského oboru ortopedie v Olomouci. Podle aktuálních trendů se ve vhodných případech při léčbě poškozené chrupavčité ploténky kolene aplikují metody jednodenní chirurgie.
Úrazy spojené s poškozením menisku patří mezi nejčastější poranění kolene a dochází k nim většinou při špatném došlapu nebo rotačním mechanismem při sportování. „Hlavním příznakem je v těchto případech bolest v oblasti kloubní štěrbiny, to znamená po stranách kolena. Ta je často vnímaná jako pocit píchnutí nebo bolestivé přeskočení v kolenu. V krajním případě se roztržený meniskus může dostat i mimo kloubní štěrbinu a způsobit zablokování kolena a znemožnit jeho plné propnutí. Ne vždy se ale problém musí projevit hned po úraze,“ upozorňuje ortoped-specialista Jiří Lošťák, který působí také jako sportovní lékař u prvoligových fotbalistů SK Sigma Olomouc. Lékaři při diagnostice používají sérii speciálních ortopedických manévrů a také různé zobrazovací metody. Poranění menisku však na rentgenu běžně není vidět, možností je pak magnetická rezonance či případně nanoskopie, kdy se do kolene v lokálním znecitlivění zavádí velmi tenká kamera.
Odborníci analyzují povahu problému a rozhodnou o sešití či odstranění části nebo celého menisku. To v závislosti na rozsahu poranění a jeho poloze v různě cévně zásobených oblastech menisku. Kde chybí prokrvení, tam už by se po sešití kolenní chrupavčitá ploténka nezhojila.
Zdroj: ortopedickeoperace.cz
Metoda spadající do oblasti jednodenní chirurgie je vhodná zejména pro pacienty mladší 60 let bez závažnějších onemocnění. Po kompletním předoperačním vyšetření se artroskopické ošetření menisků provádí v celkové anestezii a zpravidla trvá přibližně patnáct až třicet minut. Během této doby lékaři vytvoří na přední části kolene dva přibližně centimetrové nářezy. Do nich zavedou tenkou kameru s pěti až sedminásobným zvětšením a z vnitřní strany nástroj pro ošetření menisku, chrupavky nebo také předního zkříženého vazu. „Výhodou této metody je především minimální zátěž pro pacienta a možnost ambulantního provedení výkonu bez nutnosti hospitalizace. Přibližně po dvou hodinách jsou pacienti propuštěni do domácího léčení,“ vyzdvihl olomoucký lékař. Díky menšímu operačnímu zásahu je kratší i doba rekonvalescence a rehabilitace.
Pokud je to možné, snaží se specialisté o zachování menisku, což je klíčem k zastavení budoucích obtíží spojených s artrózou. „Proto se i u mladých lidí meniskus snažíme za každou cenu zachránit často i v místech s vyšším rizikem re-ruptury. Ve velmi výjimečných případech, kdy je poškození menisku natolik rozsáhlé, že není meniskus možné zachovat a je potřeba odstranit celý, se pak provádí transplantace menisku od dárce nebo náhrada syntetickým materiálem. Náhrady menisků se provádí jen na specializovaných pracovištích,“ komentoval ortoped s tím, že někdy dochází ke kumulaci celé řady potíži. „U mladých aktivních lidí se také často setkáváme s roztrženým meniskem, dále také s již částečně poškozenou kloubní chrupavkou a vyosením kolena do ‚O‘. V tomto případě pak nestačí jen ošetření menisku, ale je vhodné také srovnání končetiny operačním výkonem, tedy osteotomií,“ uzavřel Lošťák.
