Úpal bez poskytnuté první pomoci může podle odborníků vést až k úmrtí
Úpal bez poskytnuté první pomoci může podle odborníků vést až k úmrtí. Práce v horkém počasí bez opatření zmírňujících jeho dopady může vyvolat otoky, křeče či mdloby, zvyšuje i riziko úrazů. Vyplývá to z dokumentu Horko při práci - pokyny pro pracoviště vydaného Evropskou agenturou pro bezpečnost a zdraví při práci, který na sociální síti X zveřejnila Hygienická služba ČR. V horku vzniká takzvaný tepelný stres, tedy stav, kdy se tělo musí příliš namáhat, aby se ochladilo, nebo se začne přehřívat.
„Extrémní horka mohou způsobit závažné zdravotní potíže, jako je vyčerpání z horka, úpal a další problémy související s tepelným stresem. Déle trvající vyšší teploty mohou rovněž zvýšit riziko zranění v důsledku únavy, nedostatečné koncentrace, špatného rozhodování a podobně," píše se v dokumentu.
Pokud tělo už samo nemůže regulovat svou teplotu, vznikne úpal. „Při úpalu může tělesná teplota během deseti až 15 minut vzrůst na 40 stupňů Celsia i více. Úpal vyžaduje okamžitou první pomoc a lékařské ošetření. Pokud pacientovi není poskytnuta urgentní péče, může úpal přivodit trvalé postižení či dokonce úmrtí," uvádí. Příznakem je zmatenost, nezřetelná řeč, iracionální chování nebo úplná či částečná ztráta vědomí. První pomocí je chlazení studenou vodou, mokrým obkladem nebo ledovou lázní. Není vhodné podávat tekutiny.
Kromě úpalu si mohou lidé při práci v horku přivodit také vyčerpání, mdloby, křeče, vyrážku, otoky nebo poranění svalů, takzvanou rhabdomyolýzu. Na pracovištích by dopadům stoupajících teplot mělo bránit používání stínění, izolování horkých povrchů či strojů, snížení vlhkosti, která brání pocení, měření teploty, zajištění stínu, chlazení, ventilátory nebo klimatizace.
V horku se také může snížit pracovní produktivita. Pracovníci, kteří vykonávají práci venku, například v zemědělství, stavebnictví nebo lesnictví, musí mít podle materiálu upravenou pracovní dobu tak, aby se vyhnuli obdobím s vysokými teplotami. Riziko, které vysoké teploty představují, se podle odborníků zvyšuje s věkem nebo při existujících dalších zdravotních potížích.
Z lidí pracujících v interiéru jsou podle dokumentu nejvíce ohroženi v provozech, kde při průmyslové činnosti vzniká teplo, nebo vykonávají těžkou fyzickou práci. Jde například o hutě, ocelárny, sklárny, elektrárny, cihelny či keramičky, ale také ražení tunelů nebo prádelny, pekárny, cukrárny nebo kuchyně ve stravovacích zařízeních.
„Vlny veder mohou mít dopad i na zdravotnické pracovníky, například používání osobních ochranných pracovních prostředků v prostředí s vysokými teplotami může mít za následek vyšší míru tepelného stresu. Zdravotničtí pracovníci mohou během vln veder také čelit značnému přílivu pacientů, což vede k vysoké pracovní zátěži a stresujícím a fyzicky namáhavým podmínkám," píše se dále.
Mírný nebo středně silný tepelný stres může vést k nepohodlí a negativně ovlivnit výkonnost a bezpečnost, ale není škodlivý pro zdraví. Extrémní teploty ale podle odborníků narušují schopnost těla regulovat vnitřní teplotu. Mohou také zhoršovat stávající chronická onemocnění jako nemoci srdce a cév, plic nebo cukrovku. „Řada studií rovněž poukázala na spojitost mezi vyššími teplotami a zvýšením počtu sebevražd, návštěv oddělení urgentního příjmu v souvislosti s duševními onemocněními a počtu osob se špatným duševním zdravím," uvádí materiál.
