Vědci měřili stres u dobrovolníků. Data využijí k varovnému zařízení
Výzkumníci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) měřili dobrovolníkům stres, data využijí k vývoji zařízení na detekci nadměrné psychické zátěže. Odborníci v klimatické komoře zkoumali hlavně mladé studenty, zúčastnil se ale také stíhací pilot.
Dobrovolníci si vyzkoušeli dva pobyty v klimatické komoře. Poprvé do uzavřené místnosti vstoupili za běžných podmínek při pokojové teplotě, podruhé při zvýšené teplotě pocitově připomínající nepříjemné tropické klima. V obou případech výzkumníci provedli psychologické testy spojené s virtuální realitou, které vedly ke zvýšení mentální zátěže a tím ke stresové reakci testovaného.
Získaná data z měření zpracuje česká firma, jež se zabývá pravděpodobnostním modelováním. „Cílem je vytvořit komplexní systém monitorování stresu v reálném čase, který bude možné využít v řadě oblastí, například u zdravotníků, hasičů i civilních zaměstnanců ve vysoce stresových situacích,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Vratislav Šálený.
Stres je pro člověka do jisté míry přirozený a umí se s ním vypořádat. „Lidské tělo je uzavřený systém. Ve chvíli, kdy jste vystaveni stresujícím podmínkám, tělo okamžitě reaguje a spouští mechanismy, které se snaží vaše tělo udržet v optimálních podmínkách," vysvětlila Jana Kolářová z Ústavu biomedicínského inženýrství.
Výzkumu se zúčastnili mladí dobrovolníci, jedním z nich byl také stíhací pilot Aleš Svoboda, kterého loni na podzim Evropská vesmírná agentura vybrala do záložního týmu astronautů. „U pilotů nebo sportovců organismus na změny reaguje rychleji a tělu vůbec nedovolí tak velké výkyvy, jaké můžeme vidět u netrénovaného člověka," sdělila Kolářová. Výzkumníci tak mají možnost porovnat data z měření stresu u pilota a netrénovaných jedinců.
