Kontrastní látka netřeba. Pro precizní vyšetření očí využívá šumperská nemocnice nový přístroj
Přístrojovou novinku pro přesnější a rychlejší diagnostiku onemocnění sítnice využívají odborníci na očním oddělení Nemocnice Šumperk. Technologie využívá i umělou inteligenci a umí vytvářet i pokročilou srovnávací databázi, což umožňuje precizně sledovat vývoj zdravotního stavu očí konkrétního pacienta.
„Nový diagnostický přístroj funguje jako takové CT vyšetření pro oko. Dokáže nám nejen ukázat, jak vypadá sítnice, ale také nám poskytne detailní informace o celé struktuře oka a cév, které zásobují oko krví. Díky tomu, že má přístroj opravdu vysoké rozlišení obrazu, dokáže nám vnitřní struktury oka zobrazit do nejmenšího detailu,“ vysvětlila na webu šumperské nemocnice primářka očního oddělení Renata Michálková.
Důležitou výhodou nového zařízení je skutečnost, že pro detailní vyobrazení očních struktur, cévního zásobení a cév na očním pozadí již není potřeba aplikovat pacientovi kontrastní látku. Cévní průtok mohou specialisté sledovat bez nutnosti invazivního podávání chemikálie. Pacient během vyšetření sedí s podepřenou bradou a opřeným čelem. „Přístroj vysílá na oko zdravotně nezávadné světelné paprsky z oblasti infračerveného záření. Získané informace poté zpracovává výkonný počítač a poskytuje lékařům výsledné obrazy pacientova oka z různých řezů včetně analýz naměřených parametrů,“ vylíčila mluvčí Nemocnice Šumperk Hana Hanke.
Přístroj provádí takzvanou optickou koherenční tomografie, která je důležitá pro vyšetření sítnicových chorob. „Například u diabetiků hraje vyšetření na přístroji Solix významnou roli. Cukrovka se projevuje problémy s cévami, a právě u očních nejjemnějších cév se změny projeví nejdříve a jsou dobře přehledné. Každý diabetik by měl proto přijít jednou ročně na vyšetření očí, abychom zhodnotili nález na očním pozadí a případně odhalili počínající diabetické změny na sítnici,“ upozorňuje primářka Michálková.
Významné usnadnění přináší možnosti technologické novinky i při diagnostice zeleného zákalu. Toto onemocnění může mít za následek až ztrátu zraku. Ačkoliv člověk se zeleným zákalem nejprve nemusí pociťovat žádné obtíže, časem může dojít k nevratným změnám nervových vláken. Včasné vyšetření je cestou k předcházení poškození zrakového nervu. „Přístroj přitom disponuje obrovskou databázi, a i díky umělé inteligenci dokáže zhodnotit, jestli je konkrétní pacient z hlediska vláken na zrakovém nervu v normě vzhledem k populaci, věku a pohlaví. Dokonce umí změny hodnotit v čase a porovnávat snímky z předchozích vyšetření,“ představila jeden z atributů technologické novinky mluvčí Hanke. Další klíčovou výhodou pro diagnostiku je ta podle primářky Michálkové také automatický eyetracking, neboli funkce sledování pohybu vyšetřovaného oka.
„S vysokým prostorovým rozlišením umožňuje přístroj vyšetření sítnice oka nejen v plné šíři, ale umí nám poskytnout také hloubkovou analýzu, kombinující strukturální a vaskulární zobrazení, měření tloušťky vrstvy nervových vláken, gangliových buněk sítnice a hustotu cév. Velmi zjednodušeně řečeno, umí nám poskytnout detailní informace o tom, zda a jak hluboko v oku jsou postiženy jeho části,“ shrnula lékařka.
