Odborníci Nemocnice Prostějov varují: Léto přináší řadu skrytých nástrah pro uši a sluch
Zatímco kvalitní opalovací krém a sluneční brýle berou lidé jako samozřejmost, ochrana uší a sluchu bývá stále opomíjena. Léto si obvykle spojujeme s odpočinkem, dovolenými a celkově příjemnou atmosférou. Ale i pro naše uši je léto naopak nejnáročnějším obdobím v roce, během kterého jsou ohroženy z celé řady zdrojů – ať už jde o vodu, slunce, cestování nebo třeba letní hudební akce. Kromě infekcí a spálenin přitom lidem v důsledku letních aktivit hrozí třeba i trvalé poškození sluchu.
Za letní dovolenou dnes stále více Čechů cestuje letadlem, což znamená velkou zátěž pro naše uši. „Zejména při přistávání dochází ke změně tlaků ve středouší, a to obzvláště u lidí, kteří trpí alergiemi. Důležité je, aby byl při letu dostatečně uvolněný a provzdušněný nos a nosohltan, bez hlenu, aby se snížilo riziko středoušního zánětu při otoku eustachovy trubice. Vhodné je používat žvýkačku při letu, nebo antihistaminikum či nosní kapky s uvolňujícím efektem před letem,“ radí MUDr. Pavel Navrátil, primář oddělení ORL Nemocnice Prostějov.
Další problematickou kapitolou je pak voda, která může ohrozit zdraví, zejména pokud je špatné kvality. „Pokud se jedná o moře, tam je riziko infekce minimální. Na druhém místě jsou přírodní koupaliště, rybníky, a vůbec nejhorší jsou neudržované přehřívané bazény, u kterých je riziko infekce vysoké. Většinou jde o infekce zvukovodu, které po odléčení nezanechávají žádné následky ve smyslu změny sluchu. Pokud dojde k infekci středního ucha, tam už v ojedinělých případech i po odléčení zánětu může nastat poškození sluchu, a to i trvalé,“ varuje MUDr. Navrátil.
V souvislosti s vodou je pak problematické také potápění. Pokud se potápíme do větší hloubky, uši mohou trpět podobně jako v letadle, kdy se opět mění tlak zevního prostředí a vyrovnává se s tlakem v uších. „Při profesionálním potápění hrozí různá postižení v rámci změn mikrocirkulace krve ve vnitřním uchu, a to obzvláště při neadekvátně rychlém vynoření se. Zde může dojít jak k poškození vnitřního ucha, a tím i sluchu nebo rovnováhy, tak i prasknutí bubínku změnou rychlého přetlaku. Při běžném šnorchlování jsou ale tato rizika téměř nulová,“ vysvětluje primář Navrátil.
Zdaleka nejhorší dopady na naše uši však mohou mít hlasité letní hudební akce, ze kterých si můžeme odnést i vážné trvalé následky. Hlasitá hudba přitom může poškozovat sluch nejen ve smyslu jeho úbytku, ale i ve smyslu následných jevů jako je například šum či pískání v uchu, takzvaný tinitus.
„Sluch si lze běžně chránit jediným způsobem - zvýšit vzdálenost od hluku a snížit dobu jeho působení. Alternativou jsou chrániče sluchu, které do určité míry hlukovou zátěž ucha snižují. Lidem, kterým nevyhovují klasické ušní špunty, například protože je tlačí, dovedeme chrániče sluchu proti hluku vyrobit na míru, přesně podle otisku ucha v naší ORL ambulanci. Pobyt v hlučném prostředí se ale každopádně nedoporučuje pro lidi s již poškozeným sluchem z hluku, děti a těhotné,“ uzavírá primář Navrátil s tím, že při pobytu na slunci je nejen na hudebních akcích navíc potřeba chránit uši před spálením. Uši jsou totiž stejně jako nos, zátylek a ramena vystaveny slunci maximálně. Měly by být proto vždy ošetřeny krémem se silným ochranným faktorem a ideálně zcela kryty před sluncem pokrývkou hlavy.
