HRÁTKY S GEEKEM: Assassin’s Creed Odyssey, aneb letem světem starověkým Řeckem
Série Assassin’s Creed si užila velkolepý start i stejně velkolepou stagnaci, když s třetím dílem zavítala do trochu vlažnějších vod. Nový dech přišel až s Black Flagem a pak jsme opět upadli v lehkou letargii, ze které nás vytrla až loňská cesta do Egypta, kde jsme společnými silami založili bratrstvo Assassinů.
Letošní rok se ale nese v duchu dalších změn, protože ze série Assassin’s Creed se stalo pravé a nefalšované RPG, kde naše rozhodnutí opravdu mohou ovlivnit dění kolem nás. Stačí zachránit pár špatných lidí a kdo ví, třeba tím vyhladíte téměř celý ostrov. A to přece nechcete… nebo snad ano?
Poprvé v historii série se nacházíme v roli žoldáka, někoho v základu nestranného, lehkého vyvrhela společnosti a zatracence, který si nemusí s ničím moc lámat hlavu. Je ale na vás, jakou osobnost vámi vybrané hlavní postavě vnuknete. Poprvé si totiž také můžete vybrat jestli budete hrát za ženu či muže.
Jde sice o bratra se sestrou, ale jejich život je nakonec natolik oddělen, že se budete chytat každého stébla, abyste dali vaši rodinu dohromady. Alexios i Kassandra jsou v základu stejnými postavami, tedy když pomineme rozdíly spojené s odlišným pohlavím. Je ale pravda, že Kassandra působí ve své roli o něco komplexněji a uceleněji, kdežto Alexios je trochu nemastný i neslaný.
Jde tedy o díl, který přináší spoustu věcí poprvé, a z hlediska vlití nové krve do žil této série jde o celkem dobrý tah, protože přiznejme si, že hrát po deváté to samé je tak trochu naprd. Základním stavebním kamenem je sice to, co nám ukázalo Origins, Odyssey si ale i přesto dokáže držet svou osobitost, které výrazně napomáhá samotný svět, kde se nacházíme.
Období Peloponéských válek je plné děsů i radostí, jde o dobu velikánů jakými byli Sofokles, Sokrates či Perikles, a vy se díky své cestě napříč válečnou zónou střetnete i s nimi. Zároveň při tom můžete obdivovat krásy Řecka, stavby které budete sledovat s čelistí na podlaze a pestrost prostředí takových rozměrů, že se vám jen těžko bude vypínat vámi preferovaná platforma.
Z rozlehlosti samotného světa se až tají dech, a to i přesto, že je z velké části zaplněn mořem, díky tomu ale máte možnost čas od času vydechnout od pobíhání na otevřeném moři, kde si užijete zábavu jiného druhu. Námořní bitvy by se daly nazvat plovoucími piňatami, protože po jejich potopení získáte spoustu surovin a zajímavého vybavení.
Prostě a jednoduše jde o jeden z nejkrásnějších a nejrozmanitějších herních světů vůbec, celým příběhem vás provází skvělý soundtrack a pokud by vám někdy bylo těžko ze zabíjení Athéňanů, Sparťanů či náhodných lapků, tak můžete složit zbraně a užít si příjemnou chvilku s nějakou další postavou, u které získáte dostatečnou důvěru.
