Olomoučtí vědci vyšlechtili nové odrůdy ostropestřce, pomohou při nemoci jater
Olomoučtí vědci vyšlechtili tři nové odrůdy ostropestřce mariánského, jehož aktivní látky pomáhají lidem s nemocemi jater. Využity budou ve farmacii. Výzkum trval šest let, rukama vědců za tuto dobu prošly tisíce rostlin. Nové odrůdy dostaly název Tevasil, Albus a Tevadian. Na výzkumu se podíleli vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum.
Odborníci nové odrůdy vyšlechtili na zakázku farmaceutické společnosti. "Odrůdy slouží pro extrakt, který je součástí přípravků určených pro regeneraci jaterních buněk. Ty se využívají jako podpůrná léčba pro pacienty s onemocněním jater, například cirhózou. Odrůdy vznikly ve spolupráci s komerčním partnerem, u jedné máme čtvrtinový autorský podíl, u dvou poloviční," uvedl vedoucí výzkumu Radoslav Koprna, který má na svém kontě z minulosti i vyšlechtění třech nových odrůd řepky olejné.
Loni byla nejprve registrována odrůda Tevasil, letos se přidaly další dvě - Albus a odrůda s návrhem názvu Tevadian. "Každá z nich je specifická, mají trochu jiná složení komplexu účinných látek a odlišují se i vegetační dobou," uvedl Koprna. Šlechtění nových odrůd trvá obvykle deset let, vědci však tentokrát nemuseli celý proces absolvovat od začátku, farmaceutická firma jim poskytla výchozí materiál. "I tak jim ale během šesti let práce rukama prošly tisíce rostlin. Jelikož tato bylina z čeledi hvězdnicovité má ostny na všech nadzemních částech, nebyla to mnohdy práce příjemná," doplnila mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Martina Šaradínová.
Tvorba nových odrůd, při kterém firma poskytla vědcům výchozí genetické zdroje a oni využili své know-how, je podle vědeckých pracovníků ideálním příkladem užší spolupráce akademické a komerční sféry. Dalším výstupem spolupráce je i vypracování technologie pěstování ostropestřce, včetně rozšíření povolení pro užívání konkrétních pesticidů v této plodině, dodali zástupci univerzity.
Ostropestřec mariánský pochází původně ze Středozemí, severozápadní Afriky a Malé a Přední Asie. Lidově je přezdíván jako Kristova koruna či Mariánský bodlák. Pěstuje se výhradně pro farmaceutické účely.
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum sdružuje vědecké týmy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
