Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) vydala publikaci založenou na výsledcích studie kvality života seniorů v počáteční fázi demence. Kromě zdravotníků, studentů zdravotnických oborů a sociálních pracovníků je určena také lidem, kteří pečují o své nemocné blízké. Obsahuje výsledky studie, její výzkumné nástroje a teoretický základ k tématu této poruchy.
Autorkou knihy s názvem „Demence a kvalita života“ je Helena Kisvetrová z fakulty zdravotnických věd. Publikace představuje výstup z jejího čtyřletého projektu „Trajektorie kvality života seniorů v počátečním stadiu demence“, nominovaného na Cenu ministra zdravotnictví pro rok 2020.
Na rozsáhlém projektu ze podílela Fakultní nemocnice Hradec Králové a Fakultní nemocnice Ostrava. „Do studie se zapojilo 623 respondentů nad 60 let ze tří regionů České republiky. Z toho bylo 294 pacientů s diagnostikovanou demencí v počátečním stadiu a druhou, kontrolní skupinu tvořili senioři bez demence, abychom mohli porovnat rozdíly v hodnocení kvality života. Testovali jsme třikrát po dvanácti měsících. Na získané časové ose se ukázalo, že u pacientů s demencí, kteří již při vstupním měření na tom byli hůře, se kvalita života za ty dva roky ještě více zhoršila, zatímco u kontrolní skupiny jsme statisticky významné zhoršení nezjistili,“ uvádí autorka studie Helena Kisvetrová.
Výzkum je zaměřený na komplexní kvalitu života a mezi jejími dílčími tématy se objevují faktory jako fyzická zdatnost, soběstačnost, strach z pádu, postoj ke stárnutí, důstojnost nebo třeba sociální vztahy. Podle výsledků vstupního hodnocení se jako jediný společný faktor, který ovlivňuje kvalitu života u obou skupin respondentů, objevuje deprese. Vedle ní u pacientů s demencí hrála významnou roli také důstojnost a soběstačnost.
„V měření po dvou letech již ale tyto faktory tak významné nebyly, zatímco se do kvality života pacientů s demencí více promítla oblast sociálních vztahů a sociálního zapojení. A to k našemu překvapení, do studie totiž byli zahrnuti jen senioři žijící v domácím prostředí, které je obecně považováno za lepší oproti prostředí institucionalizovanému. K většímu zhoršení kvality života přitom došlo u mužů,“ komentuje průběh výzkumu autorka.
Helena Kisvetrová se zabývá geriatrickým ošetřovatelstvím a péčí v závěru života. Nyní pracuje na návazném čtyřletém projektu, ve kterém se zaměřuje na změny vnímání osobní důstojnosti v průběhu demence.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
