Výzkumníci z UPOL zkoumali dopady zpravodajství na českou společnost v začátcích pandemie
Výzkumný tým z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky ve spolupráci s agenturou STEM/MARK zkoumal dopady zpravodajství v průběhu koronavirové pandemie na českou společnost. Šetření se zúčastnilo 1020 lidí a samotný sběr dat, který probíhal online, se uskutečnil na konci června. Závěry, ke kterým výzkumníci dospěli jsou genderově nevyvážené. Zatímco ženy považovaly zprávy týkající se koronaviru za zajímavé a srozumitelné, muži je podle výsledků vnímali jako zmatené a jejich zájem o ně postupně upadal.
Tým z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) se společně s agenturou STEM/MARK zaměřil na první tři měsíce pandemie covid-19, na období od letošního března do května. Výzkumníky také zajímalo, jaké faktory lidi motivovaly k tomu, aby zpravodajství sledovali.
Sociolog Zdeněk Sloboda si větší zájem žen o zpravodajství v době krize vysvětluje tím, že se ženy zpravidla cítí zodpovědné za péči o děti a domácnost a i když mívají spíše nižší zájem o politické zpravodajství, v době pandemie silně zasahovalo do těchto oblastí. Proto se nejspíš jejich zájem zvýšil.
Z výsledků výzkumu vyplývá, že 54% respondentů vnímá jako nejsrozumitelnější informační zdroj rozhlasové vysílání. Pro tisk hlasovalo 43% z nich, což byl v ohledu na srozumitelnost zpráv vůbec nejnižší výsledek. Sociální sítě byly více jak polovinou vzorku vnímané jako zdroj, který přehnaně zahlcoval veřejný prostor informacemi o pandemii.
Výzkumný tým FF UP bude s nashromážděnými daty nadále pracovat a hledat v něm další zajímavá zjištění. „Chystáme ještě srovnání s daty z monitoringu významných českých médií. Výsledky budeme publikovat formou odborných článků. Kolegové například připravují analýzu vnímání Číny v koronavirovém zpravodajství,“ dodává Zdeněk Sloboda.
