Za Pepinou přijel Louis. Do olomoucké zoo dorazil lenochod z Německa
V oblíbeném proutěném koši přijel do zoo na Svatém Kopečku u Olomouce třináctiměsíční samec lenochoda dvouprstého, po cestě z Německa si bude zvykat v novém prostředí. V budoucnu by měl lenochod Louis utvořit chovný pár se samicí Pepinou, která už přebývá v olomoucké zahradě.
„Cestu zvládl na výtečnou, ale potřebuje čas na rozkoukání. Aby jeho aklimatizace mohla proběhnout bez potíží, snažíme se ho co nejméně vyrušovat. Dokonce jsme mu ponechali i proutěný košík, na který byl přivyklý v době, kdy ho v Německu před cestou již oddělili. Místními chovateli nám bylo sděleno, že mu chutná avokádo a vrba,“ řekla na adresu lenochoda Louise zooložka Jitka Vokurková.
K maximálnímu komfortu pro nového obyvatele Zoo Olomouc může přispět i veřejnost. „Pokud by kdokoliv měl doma nazbyt proutěný koš, v zahradě jej uvítáme a předem děkujeme za darování,“ doplnila Jitka Vokurková.
Nyní bude lenochod pobývat v karanténě mimo expoziční část. Zhruba za měsíc, po veškerých vyšetřeních včetně parazitologického vyšetření trusu, se s ním bude moci seznámit už i veřejnost. „Prozatím je bázlivý, ale není se mu co divit. Na nové prostředí si teprve zvyká a je třeba brát v potaz, že se jedná o teprve před nedávnem odrostlé mládě,“ dodává ošetřovatelka Hana Dostálová.
Do budoucna by měl vytvořit chovný pár se samicí ze Zoo Olomouc Pepinou. „Jména Louis a Pepina sice k sobě příliš neladí, ale věříme, že to lenochodům bude popravdě úplně lhostejné,“ poznamenala mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská s tím, že zahrada na Svatém Kopečku chová lenochody dvouprsté od roku 2004.
Lenochodi obývají pralesní oblasti Střední a Jižní Ameriky, pohybují se rychlostí až tři kilometry za hodinu. Ochranné nazelenalé zbarvení v přírodě způsobují řasy, které jsou velmi citlivé na vlhkost vzduchu. V zoologických zahradách však není identická vlhkost vzduchu jako v pralese, tudíž u nich nazelenalé zbarvení nalezneme jen zřídka. Drápy slouží jako háčky při zavěšování na stromech. Lenochodi jsou podstatně lepší plavci než chodci. Nebezpečí ve formě predátorů na ně čeká zejména ve chvíli, kdy ze stromu slezou dolů. Téměř polovina dospělců zahyne právě v důsledku pohybu po zemi. Vnitřní orgány mají v těle uložené netypicky. Vše má vliv na skutečnost, že téměř celý život tráví v závěsu hlavou dolů. Proto je tedy nutné, aby orgány netlačily na bránici. 8-10 krčních obratlů jim umožňuje otáčet hlavou o 270 stupňů, což jim skýtá větší přehled.
Jejich potravu tvoří listí, nejrůznější druhy ovoce a plodů. Samice rodí jedno mládě. Porod probíhá hlavou dolů a mládě se po porodu ihned zachytí břicha matky. Dožívají se přes 20 let. Pomalý metabolismus má za následek pomalý pohyb, a ne příliš časté vyměšování. Lenochodi se ve volné přírodě vyprazdňují jednou za 10 dní, ale výjimkou není ani vyprazdňování jednou za 30 dní. Při velkém kolísání teploty upadají do stavu strnulosti, který se na první pohled podobá zimnímu spánku.
Zdroj: Zoo Olomouc
Jak hodnotíte tento článek?
Doporučujeme
ZprávyTragédie na sjezdovce v Koutech. Policie obvinila kolegu zesnulého záchranáře
ZprávyVIDEO: Počasí přálo plameňákům. Zoo Olomouc se raduje ze sedmi mláďat
ZprávyLešení zmizí, plot zatím zůstane. Olomoucký monument se odhalí po dvouleté obnově
Plzeňská Drbna
